„Jaro máme vždy lepší. Dokážeme se v zimě dobře připravit, to platí i letos," říká Emil Vrchovecký, člen výboru, který stojí za vzestupem hájeckého fotbalu, kdy tým zažil několik postupů v řadě, a to z okresního přeboru až do kraje. Kdyby se náhodou záchranářská mise nepovedla, v Háji by se nevěšeli. „Je to jenom sport. Mi osobně přijde první A třída atraktivní soutěži. Je v ní celá řada derby, na které chodí diváci," podotýká jeden ze stěžejních mužů hájecké kopané, mimochodem v sobotu dokonce plnil roli hlasatele.

Letošní sezonu rozjel s Hájem trenér Milan Baculiák, avšak příliš se mu nevedlo. „Hájecký klub dobře zná, před odchodem do Pusté Polomi sbíral s naším klubem úspěchy. Letos se mu bohužel tolik nevedlo. Měli jsme neskutečnou smůlu, řadu utkání jsme prohráli nešťastně," říká jeden z hlavních sponzorů klubů a také jeden z jeho šéfů Pavel Blažej. Právě on oslovil Martina Rozhona, a jak se ukazuje, byla to správná volba.

Háj disponuje krásným sportovním areálem ale o tom, že by v budoucnu třeba zaútočil na divizi, činovníci nepřemýšlí. „Divize je na Háj moc. Byly sezony, kdy jsme hráli nahoře, ale o vyšší soutěži se u nás nemluvilo," dívá se na situaci reálně Vrchovecký (na fotografii).

Emil Vrchovecký

Během posledních sezon se v hájeckém dresu vystřídala zajímavá jména jako například bývalí ligisté Nohavica s Kuligem. „V tomto směru nám pomáhal Vilda Kostka, člověk, který by pro fotbal v Háji dýchal. Měl známosti, uměl hráče přesvědčit," vyzdvihuje práci nestárnoucího optimisty ze Smolkova Pavel Blažej. „Navíc dlouhá léta se u nás staral Vilda o celý areál, náš trávník byl jeho chloubou," dodal hájecký mecenáš.

V současném kádru hájeckého týmu jsou i místní, jako například Ondřej Prokša nebo Tomáš Trupl. „Když si prohlížím sestavu, čtyři kluci jsou zdejší, navíc na hostování máme minimum fotbalistů," pokračuje v rozhovoru Pavel Blažej. „Co nás ale trápí, je slabší konkurence v defenzivních řadách," dodává Blažej, který ve své firmě zaměstnává i několik fotbalistů.

Jak již bylo zmíněno, chloubou je sportovní areál. Ten je rozšířen o beach volejabalové a tenisové kurty. Pavel Blažej (na fotografii) má ale další plány: „Chystáme se na stavbu haly. Chtěli jsme udělat ještě hřiště s umělým povrchem pro žáčky, avšak obec z nedostatků financí s námi do tohoto projektu nešla."

Pavel Blažej

Ke klíčovým mužům hájecké kopané vedle Pavla Blažeje a Emila Vrchoveckého patří také předseda klubu Ivo Šofér a také bývalý hráč Rostislav Škumát, který v Háji pracuje jako asistent trenéra nebo hlavní trenér několik let. Byl u všech hájeckých postupů.

Mezi strategické partnery místního fotbalu patří Stanislav Bernard, Vibrobeton Pavla Blažeje a Řeznictví Tichý.

Hájecké týmyMuži (krajský přebor)
Dorost (okres)
Mladší žáci (okres)
Benjamínci (okres)

Martin Rozhon: Tým má potenciál, záchrana je reálná

Martin RozhonV zimní přestávce zavládla v Háji beznaděj. Klubu krčil s osmi body na chvostu krajského přeboru a na jeho záchranu by si nikdo nevsadil ani pětník.

Pavel Blažej, jeden ze šéfů, přivedl na trenérskou židli Martina Rozhona. Osmačtyřicetiletý kouč ale tým okysličil a začal tahat hájecké mužstvo z popela a to se mu povedlo.

Bývalý ligový útočník, který krásné roky prožil v barvách opavského Kaučuku, začal se svým výběrem bodovat a v současné době má Háj tři kola před koncem záchranu ve svých rukou.

Jak vidíte současnou situaci Háje?

Zbývají nám do konce tři kola, soupeřům o něco více. Nicméně záchranu máme ve svých rukou. Zatím ale nevíme, kolik týmů bude padat, uvidíme, co z toho nakonec vyleze.

Jak moc vám situaci zkomplikovala poslední porážka s Polomí?

Zkomplikovala? Celý nám nevyšel, soupeř byl lepší. Nesmíme věšet hlavu, čeká nás důležitý zápas s Frenštátem, který musíme vyhrát.

Čím se dá vysvětlit jarní proměna Háje?

Přišli dva noví hráči. Zlepšila se komunikace, lepší tréninková morálka. Já osobně tomuto mužstvu věřím, má potenciál hrát na vyšších příčkách. Vyšel nám začátek, výhra nad Vítkovicemi byla impulzem, z kluků je cítit, že mají hlad po fotbalu.

Jak celkově vnímáte podmínky v Háji pro fotbal?

Na krajský přebor nadstandardní, v divizi bychom se s nimi neztratili. Dvě travnatá hřiště, vířivka, sauna, k tomu posilovna, navíc celý areál se rozrůstá.

V sestavě Háje figuruje na brankářském postu i váš syn Robin. Jak se s tím perete?

Ve vyšších soutěžích by to bylo těžší, ale tady je to v klidu. Během zápasu nebo tréninku máme mezi sebou vztah trenér-svěřenec.

Co vaše trenérské ambice?

Nemám nejvyšší trenérskou licenci, mohu tak trénovat jen po MSFL. Další věc je otázka nabídky. Momentálně se ale soustředím na práci v Háji. Mojí prioritou je záchrana.

Je vám osmačtyřicet, stále ještě aktivně hrajete…

Fotbal mě baví. Šéf v Mokrých Lazcích říkal, že zatím do padesáti, a pak se uvidí. Nemám problém I. A třídu zvládat.

Vilém a Martin Kostkovi hájeckými symboly

Vilém a Martin Kostkovi

Když řeknete v Háji jméno Kostka, všichni se hned chytají. Jak Vilém, tak jeho syn Martin jsou úzce spojováni s místním fotbalovým klubem. Starší z dvojice osmnáct let pečoval vzorně o místní areál. Martin pro změnu střílel góly, a to doslova jak na běžícím pásu.

Vilém Kostka se do nedalekého Smolkova se svou rodinou přistěhoval v roce 1989, ale vypadá to, jako kdyby k hájeckému klubu patřil od narození. „Fotbal mě vždycky přitahoval. Hájecký fotbal mi velmi rychle přirostl k srdci," svěřuje se Vilém Kostka. „Bylo ctí pro mě tady dělat správce," rozhlíží se z terasy místní hospůdky nacházející se těsně vedle hřiště.

„Mám rád lidi, společnost celkově. Fotbal mě nabíjí," usmívá se bývalý druholigový brankář, jinak hodně pozitivní člověk.

Svou práci správce dělal v Háji velmi dobře, trávník z jeho dílny byl výstavní, i to je důvod, proč dostal nabídku z tehdy druholigové Opavy. „Oslovil mě Pavel Hadamczik. Abych pravdu řekl, nabídka mě potěšila, tři roky ve Slezském FC byly krásné," pochvaluje si „velký hráč" Vilém Kostka.

Stačilo krátce a brzy si podmanil i celou kabinu áčka, hráči ho uznávali. „Já měl kluky v Opavě rád. S nikým jsem neměl problém. Jedno jméno ale vyzdvihnout musím, a to Jardu Kolínka. O to víc mě mrzí, jak se k němu v klubu zachovali. Měl jsem možnost poznat i Davida Vavrušku. Bohužel nebylo jim přáno. Říká se, že trenéry dělá mančaft, a o Opavě to platí obzvlášť. Podcenilo se posílení a výsledkem je sestup, bohužel," povzdechl si Kostka senior.

Nyní si užívá Vilém Kostka důchodu, fotbal bedlivě sleduje jak v Háji, tak v Opavě. „Už nejsem nejmladší, zdraví mi ale slouží," klepe si na čelo. „Udržuji se v kondici, odpočívám," směje se. Občas ještě v Háji pomáhá s údržbou trávníku, problém sednout za volant traktorové sekačky nemá.

Vilému Kostkovi bude brzy sedmdesát, ve fotbalové brance vydržel až do padesáti. Chytal druhou ligu za Porubu, kariéru končil v barvách Svinova. „Kdyby mi na Jesenicku nezlomili nohy, vydržel bych v brance možná ještě déle," vzpomíná šedovlasý elegán.

Něco málo ještě k jeho synovi Martinovi, který byl střelcem par excellence, za hájecký klub nastřílel spoustu branek a stal se ikonou. „Byl jsem smutný, když Martin v Háji končil a šel hrát nižší soutěž. Ale jinak to nešlo, převeksloval se na tenis, kde dělá trenéra. U sportu zůstal, a to mě těší. Radost mi dělají i jeho dcery tenistky Karolínka s Valentýnkou," uzavírá Vilém Kostka.