Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Nakonec to bylo dramatické. Nešlo o moc fotbalové utkání, hrálo se spíše od šestnáctky k šestnáctce. Dvě branky rozhodly, soupeř v závěru sice snížil, ale naštěstí se nám to podařilo ukopat," oddechl si.

Adame, byl jste u obou gólů Kobeřic. Zkuste je oba na úvod popsat.

První byl trochu náhoda, když po centru Kryštofa obránci Vendryně balon nešťastně tečovali, míč se dostal ke mně a následně jsem to dával před prázdnou bránu na Honzu Oberherra, který skóroval. Při druhém gólu jsem utekl po křídle, obránce asi trošku zaspal, já ho oběhl po lajně a se štěstím jsem to protlačil přes gólmana.

Na hrotu kobeřického útoku se pohybujete sám. Vyhovuje vám tato pozice?

Musím se přiznat, že to není úplně ideální. Já nejsem silový hráč, jsem spíše do rychlosti. Při nakopávaných míčích to není úplně ono, ale naštěstí máme rychlé krajní záložníky, kteří mě skvěle doplňují.

Je pro vás složité v tak mladém věku nosit kapitánskou pásku?

Není to vůbec složité. Ze začátku se mi sice trošku smáli, jestli to je nějaký vtip nebo něco. Bylo to však myšleno tak, že máme mladé kluky, jimž je sedmnáct nebo osmnáct roků a trenér chtěl kapitána, který je rodákem z Kobeřic, takže volba padla na mě. Já se s tím dokázal smířit a není to vůbec nic špatného.

Vyzkoušel jste i jiné fotbalové štace, anebo jste věrný pouze Kobeřicím? Uvažoval jste i nad vyšší soutěží?

V mladším věku jsem byl v Hlučíně, ale jinak celý život hraju v Kobeřicích. Míval jsem větší ambice, ale teď je mi už třiadvacet let a výše už asi směřovat nebudu.

Jak moc jsou pro tým důležití zkušení hráči, kteří si prošli vyššími soutěžemi?

Je to velký přínos. Zkušení kluci to skvěle doplňují a hráči jako Matěj Štencek nebo bratři Wirthové nám pomáhají využít mladé hráče. Je super, že sestavu můžeme takto zkombinovat. Tým ovšem převážně stojí na Kobeřanech, ať už to jsou hráči, kteří zde žijí anebo se zde narodili, ale momentálně už bydlí jinde. Většinou jsou to rodáci.

Sedí týmu krajský přebor? Někteří totiž s nostalgií vzpomínají na staré časy v I.A třídě, kde se to derby jenom hemžilo.

Zápasy jsou teď určitě dál a spousta lidí nám říká, jestli není lepší hrát I.A třídu, než se trápit v kraji. Podle mého určitě ne, protože fotbalově je mezi oběma soutěžemi velký rozdíl. Výjezdy jsou sice opravdu delší a víkend se nám o to krátí, ale celkově to stojí za to. Jsme fotbalisté, máme nějaké ambice a chceme hrát co nejvýše.