Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Čekal jste, že byste ambiciózní Kravaře mohli porazit?

Hrajeme o záchranu, každý bod je pro nás důležitý. Je to cenné vítězství, přestože šlo relativně o vyrovnané utkání. Bylo tam hrozně moc soubojů, dali jsme však dva góly a celkově byli šťastnější.

O napětí na hřišti hlavně ve druhém poločase nebyla nouze. I vy sám jste se dostal do jedné menší strkanice.

Bylo to hodně vyhecované. Na hřišti bylo cítit, že to obě mužstva chtějí vyhrát. Na naší straně ovšem bylo více štěstí.

Patříte k oporám klubu. Jak dlouho už zde vlastně působíte?

Jsem tady přibližně dva a půl roku, ale jsem spokojený. Máme sice málo hráčů, ale věřím, že soutěž udržíme.

Čtenáři vás znají především z angažmá ve Slezském FC. Vzpomenete si dnes ještě na nejslavnější roky své kariéry?

Na Opavu mám jenom dobré vzpomínky, ale je už to dávno. Celkově to je sedm roků, co jsem tam naposledy působil.

Nepomýšlíte ještě na vyšší soutěž?

Určitě ne. Pracuji ve věznici a pro mě je hlavní ta práce. Právě s ní to mohu v Mokrých Lazcích skloubit, i když moc nechodím na tréninky. Klub mi však vychází vstříc.

Nyní už je v Mokrých Lazcích pouze Wicki, ale v době nedávno minulé za klub nastupovalo několik cizinců. Fungovala spolupráce s českými hráči?

Nebyl to s nimi vždycky med, protože neumí moc plnit taktické pokyny. Když byl ale u nás třeba Dao, který momentálně hraje za Háj ve Slezsku, tak to byl klíčový hráč. Patřil k nejlepším a zasloužil si, aby se dostal do vyšší soutěže.