Šestadvacetiletý odchovanec brněnské Sparty nastoupil za Baránkův tým v polském Opole. Byť hrál jen poločas, svým výkonem zaujal. O tom, zda ale v Městských sadech nakonec zakotví, vůbec jasno není. O jeho služby totiž stojí také účastník Corgoň ligy z Košic.

František Schneider začal na východě Slovenska zimní přípravu, nastoupil i do přípravných zápasů a trenérské duo Látal – Neček se netajilo spokojeností. „Je pravda, že jsem v Košicích trénoval. Angažmá v tomto klubu úplně nepadalo, je stále aktuální," říká šestadvacetiletý fotbalista.

„Vyskytly se ale nějaké problémy, o kterých bych nerad mluvil. Pan Látal mi doporučil Opavu, zapojil jsem se tady do přípravy a uvidíme, jak celá situace dopadne. Jednou z možností je také, že zůstanu v Opavě," poznamenal František Schneider.

S opavským týmem by měl odcestovat kmenový hráč Sparty Brno i k sobotnímu přípravnému duelu do Žiliny. „S trenéry i generálním manažerem Opavy jsme na řešení situace domluveni," dodal autor pěti druholigových gólů.

František Schneider prošel v Česku Spartou a Zbrojovkou Brno, Jihlavou, Příbrami, Žižkovem a Znojmem, poté vyrazil na zkušenou do zahraničí. Dva roky působil ve druhé maltské soutěži v týmu Birzebbuga St. Peters FC.

„Na Maltě se hraje hodně technický fotbal, každý hráč, počínaje levým obráncem, rád chodí do kliček, hra je místy až nezodpovědná. Všechny zápasy se hrají na jednom stadionu," vrací se ke své první zahraniční štaci možná posila SFC.

Můžeme namítnout, že druhá liga v této zemi je na hráče Schneidrových kvalit málo. „Až tak špatné to nebylo, trénovalo se pětkrát týdně a člověk tam viděl i slušné peníze," podotýká šestadvacetiletý levák.

Loni ale v ostrovní zemi ve Středozemním moři skončil. „Mohl jsem zůstat, měl jsem nabídky i z první ligy, avšak chtěl jsem domů za přítelkyní a malou," vysvětluje Schneider. Na krátký čas zakotvil v rakouské nižší soutěži, v týmu SV Absdorf.

„Šlo o docela nízkou soutěž, ale jiné řešení se mi nenabízelo. Na Maltě se hraje soutěžní ročník durch, do Česka jsem se tak vracel v nepříliš vhodnou dobu, navíc nejsem typ, který někam telefonuje a nabízí se. Navíc jsem na čas zmizel z očí. Nakonec se mi ozval jeden pán, zda bych si nechtěl zahrát v Rakousku, domluvili jsme se," dodal František Schneider.

Ve druhé polovině dubna mu bude teprve sedmadvacet a věří, že ve velkém fotbalu ještě neřekl poslední slovo. „Fotbal mám rád. Po návratu ze zahraničí jsem dobře potrénoval s Jiřím Nečkem, hodně mi pomohl," pochvaluje si spolupráci s bývalým koučem Opavy.

Ve slezské metropoli je zatím od úterka, nicméně opavský fanoušek ho má v paměti. V roce 2008 totiž výstavním gólem, tehdy ještě v barvách Jihlavy, načal pohřeb snu o opavském postupu do ligy. „Tenhle zápas mám v živé paměti. Hrálo se poslední kolo. Opavě šlo o ligu, nám o nic, ale chtěli jsme vyhrát a to se také stalo. Asi jsme hodně lidem v Opavě v čele s Jiřím Nečkem pokazili náladu," vzpomíná zmiňované utkání.

Ve svém životopise má tento středopolař v kolonce místa narození uvedený Havířov, přitom je odchovancem Sparty Brno. „Maminka pochází z Karviné. Můj otec, než odešel do Zbrojovky, hrával druhou ligu za Havířov," přichází František Schneider s vysvětlením.

Ve středu si odbyl v rámci přípravy premiéru v opavském dresu. „Zahrál jsem si dobře, i když se hrálo na těžkém terénu. Opava se úrovní tréninku dá klidně srovnat s Košicemi. Nehráli jsme žádný hurá fotbal, vše mělo systém a řád. Za těch pár dnů mohu říci, že jsem celkově z opavského prostředí mile překvapen," uzavírá František Schneider.