„Rozhodl první poločas, do kterého jsme měli daleko lepší nástup. Frýdek hrál docela s respektem, což mě překvapilo. Řekli jsme si, že to máme zkoušet přes jejich pravou stranu, a vyšlo to. Oba góly padly z boku. Ten první ze standardky a při druhém se do vápna dostal Martin Hanus sám. Jen škoda, že jsme nepřidali další gól," litoval neproměněných šancí Jan Mucha.

Frýdecko-místečtí v sobotu vůbec nezvládli úlohu favorita a Hlučín je v úvodu zápasu hodně zaskočil. „Frýdek-Místek chce postoupit a je pod tlakem, kdežto my pod žádným nejsme a hrajeme pro radost," usmíval se dobře naladěný záložník, který nádherným centrem z osmnáctimetrové distance nahrál Heiníkovi k úvodní brance.

„Víme, že ve standardkách máme sílu. Navíc jsme si před zápasem řekli, že je budeme všechny kopat na přední tyč, protože na ní měli menší hráče Péťu Literáka a spol. Jedna standardka vyšla, ale další dva góly mohly ze standardek padnout," věděl moc dobře šikovný rychlík na levém kraji zálohy. V dresu Valcířů nastupuje řada bývalých hlučínských fotbalistů a právě vzájemné vyhecování ještě podtrhlo kvalitní fotbalovou podívanou v Hlučíně.

„Něco málo jsem si psal s Ondrou Prepslem. Hecovali jsme se, ale to k tomu patří. Je lepší hrát s Frýdkem-Místkem vyhecovaný zápas, než když potom přijedou ať nikoho neurazím Rosice. Nikoho tam neznám, a pak je to nic moc. Nyní s Frýdkem to mělo lepší atmosféru," potvrdil pětadvacetiletý fotbalista. Ten se v závěru utkání procpal do zajímavé příležitosti, ale netrefil míč ideálně a branku hostů minul. Odnesl to ale jeho kotník, který si namohl a musel vystřídat.

„Už o poločase jsem nevěděl, jestli nastoupím, nebo ne. Mám totiž problémy s kotníkem. Po té střele jsem špatně došlápl a píchlo mě v něm. Míč mi tak sjel. Kdybych dal gól, tak mě to třeba tolik nebolí," vtipkovala hlučínská sedmička, která zbytek zápasu proseděla na lavičce a emotivně prožívala závěrečné minuty.

„Zdálo se mi, že se hraje strašně dlouho. Těch osmdesát minut nebo kolik jsem odehrál, mně uteklo rychleji než pět nebo deset na střídačce," pousmál se Jan Mucha a po dvou odehraných kolech prohlásil: „Kdybychom si odvezli bod z Prostějova, byli bychom spokojeni, protože jsme na něj měli. Spíš jsme tam ale ztratili, i když Prostějov patří k favoritům celé soutěže."

Zdeněk Skotnica: Fotbalem se chci bavit, Frýdek mě v tomto směru naplňuje

Zdeněk Skotnica (v modrém)Hned několik hráčů ze současného kádru fotbalového Frýdku-Místku má hlučínskou minulost. I to byl důvod, proč byl sobotní vzájemný duel tak vyhecovaný. Jedním z fotbalistů, kteří prošli oběma kluby, je i osmadvacetiletý záložník Zdeněk Skotnica. Odchovanec Válcoven pamatuje historicky první roky hlučínského klubu ve druhé nejvyšší soutěži. Dokonce v jeho barvách nasbíral i šestačtyřicet druholigových startů, které okořenil šesti góly.

V sobotu vyběhl na hlučínský trávník ve frýdeckém dresu jako střídající hráč. Tři minuty před koncem mohl jednomu z aspirantů na postup zajistit alespoň bod. Bohužel se tak nestalo, jeho hlavička gólové parametry neměla. „Michal Švrček poslal hlavou míč do šestnáctky, Bačík na sebe navázal obránce a já věděl, že budu sám. Jenomže jsem přestřelil, je to škoda, mohli jsme mít alespoň bod," povzdechl si Zdeněk Skotnica.

Frýdek tak po dvou výhrách poprvé na jaře ztratil. „Byli jsme mírným favoritem, sami jsme čekali, že si bod minimálně odvezeme, jenomže stačí, když člověk deset minut zaspí, a je zle. Proti Hlučínu se dvougólové manko těžko dohání," uznal záložník Frýdku.

Celek z Lipiny přišel touto porážkou o vedení v soutěži. „Ještě nic není ztraceno, dokonce soutěže chybí, tuším, ještě jedenáct kol. Pro nás budou klíčové domácí duely s Třincem a Prostějovem," míní Zdeněk Skotnica.

Vraťme se ještě jednou k sobotnímu derby, na trávníku i obou lavičkách to docela jiskřilo. „Vzájemně se známe. Řada z nás v Hlučíně hrávala. Někteří kluci si spolu volají, proběhlo i nějaké to oboustranné hecování," pousmál se exhlučínský záložník. Ještě pro upřesnění, kromě něj v Hlučíně hrávali také Radek Gulajev, Václav Mozol, Radek Coufal a samozřejmě i trenér Milan Duhan.

Zdeněk Skotnica hrával za Hlučín naposledy před sedmi lety. Poté z kolotoče velkého fotbalu vypadl. „Pod trenérem Radkem Látalem jsem odehrál ve Frýdku slušnou sezonu, Frýdek mě chtěl na přestup, ale nakonec se s panem Kotem nedomluvil na financích," vzpomíná fotbalista, který nastřádal i osm startů za Dolní Benešov, který tehdy hrával MSFL.

Šikovný fotbalista trochu nečekaně skončil v divizním Frenštátu. „Frenštát Hlučín upožadovanou částku vyplatil, což mě docela překvapilo. Po třech měsících jsem si utrhl achilovku a bylo zle. Tři čtvrtě roku jsem si nekopl do balonu," vzpomíná na nepříliš zdařilé období své kariéry.

Pod Radhoštěm zůstal ještě rok a sáhl ke změně dresu. „Potkal jsem se s Mírou Matušovičem, tehdy ještě hrál na Kypru, ale manažersky dělal Havířov, domluvili jsmes se na podmínkách a já dva roky zůstal v Havířově," pokračuje v povídání Zdeněk Skotnica. Na své poslední štaci přestal mít technicky dobře vybavený záložník z fotbalu radost. „Hráli jsme pořád o záchranu, základem byla defenziva a to mě moc nebavilo," přiznává Skotnica.

Vysvobození přišlo z Frýdku, na dvouzápasový test ho pozval Karel Orel. „Asi jsem se líbil. Nabídli mi, ať s týmem absolvuji zimní přípravu. Nakonec si mě nechali. Uvidím, co bude v létě. Ve Frýdku hostuji, ale klub má na mě opci," prozradil zkušený záložník. Do Frenštátu se už asi nevrátí. Tamější klub spadl z divize do krajského přeboru, ve kterém mu patří poslední příčka. „Není to tak dávno, co Frenštát fotbalově šlapal. Se mnou tam byl například Fromelius nebo Lokša, ale jak se říká, vyschl pramen a klub uvadá," poznamenal bývalý hráč Frenštátu Zdeněk Skotnica.

Byť ve Stovkách panují profesionální podmínky, Zdeněk Skotnica chodí normálně do práce. „Mám dobré zaměstnání, dělám už pět let obchodního zástupce. Ale stíhat se to dá, sice je to někdy náročné, ale šel jsem do toho, musím bojovat," zdůraznil osmadvacetiletý fotbalista. „Do práce chodím na šest, pak po prvním tréninku a po druhém znovu, a k tomu mám doma ještě čtyřletého syna," popisuje náročný den.

„Fotbalem se bavím, mám z něj radost. Když nehrají za áčko, jdu s béčkem. Oba týmy se snaží hrát hodně ofenzivně a to je podle mého gusta," uzavřel Zdeněk Skotnica.