Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Fungujeme jako tým, změnili jsme styl hry," prozradil recept na záchranu stoper týmu Jan Schreier. Třiadvacetiletý obránce patřil k nejlepším hráčům Kobeřic. Viděli to i místní fanoušci, kteří ho vyhlásili nejužitečnějším hráčem. Od místního hostinského dostal rodák z Neplachovic jako odměnu sud piva.

„Ocenění mě potěšilo, pivo půjde na závěrečnou posezonní akci. Zaslouží si ho všichni kluci, fotbal je kolektivní hra," říká bývalý hráč Slezského FC, za který si zahrál i Dorosteneckou ligu a připsal si jeden start i za divizní béčko.

Následoval odchod do Jakartovic, ty se ale vlivem špatné ekonomické situace propadly z Kraje až do okresního přeboru. Absolvent pedagogické fakulty chtěl s fotbalem seknout, nakonec tak neučinil, nechal se zlákat trenérem Tomášem Kamrádem do Kobeřic.

„Udělal jsem dobře, vrátila se mi chuť do fotbalu, v Kobeřicích mě začal znovu bavit," svěřil se Jan Schreier, který je mimo fotbal také vášnivým triatlonistou. Kobeřická opora se více rozpovídala v následujícím rozhovoru.

Honzo, málokdo vám věřil, ještě není sice konec jarní části a Kobeřice přesto slaví záchranu v krajském přeboru…

Je to tak. Podle propočtů kluků by tomu tak mělo být. Jarní část nám vyšla výborně.

V neděli jste porazili Pustou Polom 3:0, výsledek vypadá jasně, ale až tak jednoduché to nebylo…

Nebylo, Polom má kvalitní tým, u nás to dokázala, naštěstí neproměňovala šance, kdežto my ano. Dá se říct, že jsme z minima vytěžili maximum. Ale naše vítězství bylo zasloužené.

V čem lze hledat příčiny kobeřického zmrtvýchvstání? Ještě v zimě by na vás nevsadil nikdo ani korunu, navíc kádr žádných velkých změn nedoznal, přišel pouze Dušan Žmolík…

Změnili jsme styl hry. Začali jsme se soustředit hlavně na obranu, soupeře jsme nepouštěli do šancí a spoléhali jsme na brejkové situace, což nám vycházelo. Záchranu jsme uhráli jako tým. Důležitá byla také osoba Dušana Žmolíka.

Jaké bylo mít v týmu Dušana Žmolíka? Přece jenom je to fotbalista, který je pro krajský přebor nadstandardním hráčem…

Dušan nám výrazně pomohl. Je to pan fotbalista, skvělý technik. Výborně rozehrával veškeré standardní situace, dokázal také do naší hry vnést klid, když bylo potřeba.

Vám osobně sezona také vyšla, fanoušci vás vyhlásili za nejužitečnějšího hráče celého ročníku…

Musím přiznat, že tohle ocenění mě potěšilo, i když to není jen moje zásluha, nebýt spoluhráčů, tak na tohle ocenění si nesáhnu.

Je to ale důkaz toho, že Kobeřice fotbalem žijí…

S touhle anketou přišel náš hostinský. Jsem rád, že si mě diváci všimli. Dokázali vyzvednout význam obránce a toho si vážím. Je obvyklejší, že oceňováni bývají spíše střelci.

Sud piva za prvenství jste si už vyzvedl?

(usměje se) Nevyzvedl, jsme domluveni, že se s ním podělím na závěrečné, která nás čeká. Rozdělím se s ostatními kluky.

Vy už jste si krajský přebor vyzkoušel v Jakartovicích, dá se tato štace s tou současnou nějak porovnat?

Je to těžké srovnávat. V Jakartovicích byl úplně jiný tým, navíc ten nebyl nováčkem jako nyní Kobeřice, ale úroveň tehdy byla dost vysoká.

Kobeřice se mohou pyšnit velkým diváckým zájmem, společně s Krnovem, který je ovšem městem. Máte jedny z nejvyšších návštěv v kraji…

Těší nás, že můžeme konkurovat Krnovu, naši fanoušci jsou úžasní, chodí na nás jak místní, tak i ti z okolních vesnic. Navíc za námi jezdí i na venkovní utkání. Je to pro nás velké povzbuzení.

Je pravda, že když jste skončil v Jakartovicích, tak šel u vás fotbal na vedlejší kolej?

Řeknu to takhle. Poté, co jsem v Jakartovicích skončil, mě přestal fotbal bavit. Začal jsem jezdit na kole, dělat triatlon. Trenér Kamrád mě ale přemluvil, ať to ještě zkusím. Znali jsme se už z minula, nakonec jsem do toho šel a musím přiznat, že toho nelituji. V Kobeřicích je skvělá parta, fotbal dobře funguje, opět mám z něho radost a jsem maximálně spokojený.

Novou posilou Opavy se stal Jan Žídek, který prošel Opavou, ale pak hrál v nižších soutěžích a nyní se vrací zpátky. Toužíte i vy po vyšší soutěži?

Neřekl bych, že bych toužil, ale nikdy neříkej nikdy. Kdyby taková nabídka přišla, určitě bych o ní přemýšlel.

Vzpomenul jste triatlon, ten děláte také závodně?

Věnuji se mu ryze rekreačně, když je čas, obrážím amatérské závody. K tomu se jdu občas i proběhnout.

A co studium?

Tady je to trošku semnou složitější. Na Pedagogické fakultě v Ostravě mám udělaného bakaláře, pak jsem byl rok v Praze a nyní se vracím. Chci si dodělat v Ostravě učitelství, obor tělesná výchova, matematika.