Byť se do sestavy vrátil po osmi týdnech, odehrál slušný zápas. Výhry nad favoritem si velmi cenil. Jak sám v následujícím rozhovoru přiznal, na angažmá ve Slezsku rád vzpomíná.

Jardo, asi nečekané vítězství. Opava se neporáží každý den…

(úsměv) Nečekané, jak se to vezme. Víme, že můžeme hrát s každým, potrápit každé mužstvo, ať už je to Opava nebo Prostějov, tedy mužstva ze špičky. Proti Opavě to byla výhra se štěstím, soupeřovi kluci měli tři čtyři gólové šance, které nedali. Klobouk dolů před mými spoluhráči za to, jak ten zápas odbojovali.

Jedním z klíčových momentů pro vývoj zápasu byl váš rychlý gól, který Opavu docela rozhodil…

Opava potřebovala vyhrát, když v deváté minutě prohráváte 0:1, tak to není lehké. V držení balonu jednoznačně vedli, my jsme docela dobře bránili a oni se k nám těžce dostávali.

S přibývajícími minutami ale začaly Hulínu docházet síly, to se odrazilo i na tom, že se vám nedařilo dotahovat do konce brejkové situace…

Počasí nebylo také jednoduché, navíc máme docela úzký kádr, do toho nějaké zranění. Sám jsem hrál po osmi týdnech a tohle nebyl jen můj případ. Mohli jsme dát druhý gól, ale máme tři body, což je směrodatné.

Šel jste do zápasu a hned do základu po osmi týdnech i proto, že jste hráli proti Opavě, vašemu bývalému klubu?

Bylo to lákadlo, ale nešel bych do rizika, za to to nestojí. Nemohl hrát Michal Vyskočil, Sváťa Kadlec, Jarda Paciorek nebyl úplně zdravý, z toho to nějak vyplynulo.

Vítězství těší i o to více, že jste hráli proti profíkům, kdežto vy chodíte do práce…

Je to pravda, jsme tady pracující a studenti, trénujeme po svých povinnostech. Někdy to není úplně jednoduché, ale baví nás to a to je důležité.

Asi je škoda, že v Hulíně nechodí na fotbal moc diváků. Nebýt těch opavských, tak je tady pusto prázdno…

To je pravda. Mrzí nás to všechny, co se pohybujeme v Hulíně kolem fotbalu. Abych řekl pravdu, nevím, čím to je. Přitom hrajeme ve středu tabulky, pohledný fotbal a lidi to nenatáhne. Závidím Opavě její fanoušky, byli znovu skvělí, vytvořili choreografii, fakt moc pěkné z jejich strany.

Proběhly vám dnes hlavou ještě nějaké vzpomínky na opavské angažmá?

Když se hraje s Opavou, vždy si na to člověk vzpomene, protože to byl jiný svět.

Není vám líto, že jste z toho jiného světa vypadl? Člověk musí chodit do práce…

Je to jiné, možná složitější. Když jste profík, soustředíte se jen na ten fotbal. Ale nedá se nic dělat. Já jsem profi fotbalem prošel, bohužel netrvalo to dlouho, mohlo to trvat déle. Nevracím se k tomu, takhle ten život asi běžet má.

V zápisu o utkání jste uveden jako druhý trenér, takže náběh na novou profesi?

Je to dáno tím, že chodíme do práce, stejně tak i trenér, takže když Jindra nemůže, zavolá a tréninky vedu já, abych byl přesnější, je to spíše takové dohlídnutí.

Nemáte trenérské ambice jít někam výše?

Když hraje člověk celý život fotbal, tak chce u něj zůstat. Zda budu trenér nebo masér, to nevím, ale chci ho dělat, i když skončím s hraním, je to pro mě droga.