Čtyřiatřicetiletý obránce se stále nevzdává ambic, že by si v budoucnu třeba ještě zahrál výše než v I.A třídě.

„Uvidíme, zatím nic nezavrhuju. Teď však musím hlavně pomoci Kravařím vykopat alespoň krajský přebor. Klub má pěkné hřiště, lidi chodí a fotbal ve městě dost táhne," mínil Jiří Barcal.

Nakonec jste prohráli 0:2, byť jste si především v první půli vytvořili hned několik slibných příležitostí.

Hodně bojovné utkání, terén ale byl nic moc. Docela nám to skákalo. Snad to příště bude lepší, protože se nám vůbec nedařilo. Neproměňovali jsme šance a z ničeho dostali dva góly. Rázem tak bylo po fotbale.

Ve druhé půli se od Kravař čekalo více hlavně v ofenzivě. Proč to nešlo?

V útoku to bylo hodně bezzubé. Mělo to chodit ze stran, ale vůbec se tak nedělo, ani zleva ani zprava, balony tam vůbec nelétaly. Když to nedostaneme před brankáře, nemůžeme dát gól.

Ke Kravařím jste se připojil během zimní pauzy. Z jakého důvodu jste se rozhodl právě pro tento klub?

Trenér mě oslovil a ptal se mě, jestli bych nechtěl jít do Kravař. Mám to kousek od baráku, proto jsme se nějak domluvili. Bydlím ve Služovicích, takže to byla ideální varianta.

Nebyla možnost jít i jinam?

Nějaké nabídky byly, ale s Kravařemi jsem se domlouval už v létě. V Ratiboři jsem ale nakonec ještě půl roku zůstal a v zimě jsme to dotáhli do úspěšného konce. Chtěl bych Kravařím pomoci k postupu, ale budou to mít opravdu těžké. Všichni se na nás budou chtít vyhecovat.

Domácí teď hráli zezadu, spoléhali na brejky a z ničeho dali gól. Potom se zatáhli a my už se tam neuměli dostat.