„Odpadlo mi sice cestování, ale o to ani tak nejde, protože já už jsem na cestování zvyklý. Mám radost, že jsem zůstal v Třinci. Chci mu pomoct zachránit druhou ligu a udělám pro to všechno," tvrdí osmadvacetiletý obránce, který se v přípravném utkání s olomouckou Sigmou zapsal i jednou mezi střelce.

Do Hlučína jste měl jít proto, abyste ve svých 28 letech nevysedával na lavičce. Zatímco v Hlučíně jste byl oporou, v druholigovém Třinci jste se jí nestal. O letním návratu do Třince jste měl asi jiné představy, že?

Určitě jsem si to představoval jinak. Na podzim jsem nebyl spokojený sám se sebou. Sesypala se na mě kritika, kterou já beru a respektuju, ta k fotbalu patří. Snažím se dělat vše pro to, aby to z mé strany i celého mužstva bylo lepší než na podzim. Když dobře potrénujeme, snad se nám to doopravdy podaří.

S fotbalem jste začal ve Zlíně. Duel na stadionu svého mateřského týmu vám osobně nevyšel, Třinec prohrál 3:0 a vy jste po utkání vypadl ze základní sestavy.

Přesně tak. Bylo to utkání, které se mělo povést, ale ono mi nevyšlo. Nehrál jsem tak, jak jsem chtěl, pokazil jsem to sobě, a především celému mančaftu. Zápas se mi vůbec nevydařil a od té doby se to se mnou vezlo.

Mohl být ve vašem případě problém s adaptací? Vidíte nějaký rozdíl mezi tréninky i zápasy ve druhé a třetí lize?

V Hlučíně nikdo z nás nepracoval, trénovali jsme dobře, ale přesto je úroveň tréninků i samotných fotbalistů v Třinci někde jinde. Tady se opravdu maká na sto procent. A když ne, na výsledku se to okamžitě odrazí. V tom je mezi druhou a třetí ligou hlavní rozdíl.

Prospěje vám osobně příchod Benjamina Vomáčky z Baníku, který je ještě mnohem zkušenější než vy?

Doufám, že to tak bude. Benji je zkušený hráč a nastupovat po jeho boku, to je úplně něco jiného. Tím však nechci říct, že by ostatní spoluhráči byli horší. Každý musí začít u sebe a pracovat sám na sobě.