Pouze Jan Ferenc z Hranic a kozlovický Lukáš Kaďorek je na tom v divizi střelecky lépe než Ondřej Adamík. Pětici gólů se kromě něj povedlo vsítit také Filipu Rozsívalovi ze Šumperka a rýmařovskému kanonýrovi Tomáši Šupákovi.

Dolnobenešovský forvard se naposledy trefil na hřišti Havířova. Proti Indiánům se mu balon povedlo nadvakrát protlačit až do sítě. „Z branek mám radost. Během prvních tří kol jsem se netrefil ani jednou a pak to tam začalo padat. Ze začátku sezony jsem nastupoval spíše v záloze, ale po zranění útočníka Filipa Labudy jsem se posunul do útoku," poznamenal hned na úvod Ondřej Adamík.

Měření sil s Havířovem podle něj spadalo do kategorie náročných, a to třeba už jen proto, že se hrálo v nepříznivém počasí: „Celý zápas pršelo, my se dostali do vedení, ale domácí snad za pět minut vyrovnali. Ke třem bodům nebylo daleko.

V závěru jsme mohli rozhodnout, ale nespadlo nám to tam. Bod je však i přesto dobrý a bereme ho."

NOVÍ HRÁČI ZAPADLI

Ondřeje Adamíka samozřejmě těší i dosavadní výsledky Dolního Benešova. Na začátku sezony jeho mužstvo prohrálo pouze doma s Valašským Meziříčím a následně v Hranicích. Od té doby stabilně sbírá body a podává velmi dobré výkony. Důkazem toho je čtvrtá příčka.

„S umístěním jsme spokojeni, na druhou stranu však sami dobře víme, že mohlo být i lépe. Náš tým se klidně mohl pohybovat na druhé pozici. Porážka s Valmezem nás může mrzet asi nejvíce, protože jsme rozhodně nebyli horší. Něco podobného nastalo také v Hranicích. Hrajeme zkrátka dobře. V létě jsme vhodně doplnili kádr a začalo nám to tam padat.

Noví kluci jako Kuba Býma nebo Vojta Těžký se stali platnými členy základní sestavy," uvedl dále.

Tabulku zatím s přehledem vede Valašské Meziříčí. Z osmi zápasů pouze jednou remizovalo. Pro Ondřeje Adamíka to je velké překvapení: „Když to posoudím podle zápasů, které jsme s nimi odehráli, na šance jsme vyhráli. Vylámali jsme si však zuby na výborně chytajícím brankáři Pepovi Květonovi.

Jestli takové výkony podává pravidelně a tým podrží, asi se postavení Valmezu v tabulce nelze divit,"

ROZSTŘÍLELI SE I DALŠÍ

Jestliže v závěru minulého ročníku družina trenéra Dušana Christopha musela bojovat o záchranu, teď je všechno jinak. Dolnímu Benešovu se povedlo odbourat hlavní nešvar zahazování čistých gólových příležitostí. I kvůli tomu byl konec uplynulé sezony tak hektický.

„Góly už nedávají pouze útočníci. Trefují se také další. Daleko nebezpečnější jsme při standardních situacích. Prosadit se najednou dokážou také obránci, což je velmi pozitivní. Změnili jsme nějaké věci, ale o nových signálech nebo něčem podobném to rozhodně není, mimo jiné se zlepšili ti, co standardky kopou," usmíval se Ondřej Adamík.

Ten si myslí, že úspěch přinesly také vítězství na domácím hřišti. Z dolnobenešovského stadionu se podařilo udělat místo, odkud se body nevozí snadno: „Pouze jednou jsme smolně prohráli s Valašským Meziříčím. Jinak nás doma nikdo neporazil."

Útočník Dolního Benešova, který je stejně tak dobře použitelný v záloze, se už těší na další měření sil. V sobotu se jeho mužstvo před vlastními diváky utká s béčkem Slezského FC. Zápas má výkop v 15 hodin.

„Jedná se o derby a tento souboj je vždycky hodně vyhecovaný. V kádru totiž máme spoustu kluků včetně mě, kteří Opavou prošli a proti bývalému celku se budou chtít vytáhnout. Do tohoto zápasu vždy jdeme na sto procent. Jsem zvědav, jestli proti nám nastoupí i fotbalisté z áčka.

I když minule jsme vyhráli, přestože Slezský měl šest nebo sedm posil z prvního týmu. Strašně nás to nabudilo a chtěli jsme se vytáhnout," zakončil.