Pavel Kobylka toho za Kaučuk moc nenahrál

Tento fotbalista byl ale především úzce spjat s Brnem.  Do tehdy druholigové Zbrojovky přišel v devatenácti letech z Králova Pole jako talentovaný mladík a brzy se zabydlel na pravém kraji obrany. Hned v premiérové sezoně odehrál Pavel Kobylka 22 zápasů, jenže Zbrojovka skončila v tabulce o dva body druhá za Hradcem Králové.

Kobylka měl přesto v následující sezoně reálnou šanci zahrát si nejvyšší soutěž. Při náboru branců si jej totiž vybrala Dukla Praha. Jenže v silném armádním celku se neprosadil a později jej převeleli do VTJ Tábor. Kvůli vojně přišel o postup Zbrojovky do první ligy v roce 1989. Ten pak přece jen zažil o tři roky později, čemuž předcházel potupný sestup s pouhými dvanácti získanými body v sezoně 1991/1992.

V té době už patřil Kobylka k oporám týmu a časem to dotáhl až na kapitána mužstva. „Toho jsem dělal jenom chvilku, než mi pásku sebrali. Kvůli tomu, že nás s Romanem Kukletou chytli na záchodě, jak kouříme. To už tam byla taková averze mezi mnou a vedením. Jak se totiž někdo proti něčemu ozval, vznikl problém," naznačuje svoji rebelskou povahu.

close zoom_in

Vrchol kariéry zažil na konci první poloviny devadesátých let minulého století. Na jaře roku 1993 si zahrál finále Českého poháru, v němž tehdejší Boby sice podlehlo pražské Spartě 0:2, ale jelikož Pražané zároveň získali titul, Brno mělo právo startu v Poháru vítězů pohárů. A v něm si vyzkoušel, jaké je to hrát proti špičkovým světovým fotbalistům, jakými byli borci z Bayeru Leverkusen jako Ulf Kirsten, Andreas Thom či Paulo Sérgio.

Nejlepšího ligového umístění Kobylka dosáhl pod trenérem Petrem Uličným v sezoně 1994/1995, kdy bobíci skončili na skvělé třetí příčce. A Kobylka si sezonu na hřišti pořádně užil, protože v rozestavení 352 měl na kraji zálohy mnohem víc ofenzivních úkolů, než byl zvyklý. To také potvrdil třemi vstřelenými brankami, což je jeho ligové maximum.

Po úspěšné sezoně odešel do tehdy prvoligové Opavy, jenže tam odehrál jen pět zápasů. „Kvůli častým zraněním jsem rychle doběhal. Nejdřív to byl výron, pak jsem musel na operaci s třísly," vzpomíná na poměrně brzký konec profesionální kariéry.

Pak už kopal jen osm let v Doubravníku a později za Tatran Kohoutovice, kde se potkal s bývalým spoluhráčem a velkým parťákem Romanem Kukletou. „Po letech jsme tam zase válčili spolu. On už nehrál, jenom na nás řval z lavky. Tak jsem ho musel trochu korigovat. Na hřišti jsem toho ale už moc nenaběhal, spíš jsem to nějak odstál na stoperovi," dodává s úsměvem Kobylka, jenž si už teď zahraje jen při exhibičních zápasech za Menšíkovu jedenáctku.

V kontaktu se Zbrojovkou je však i nadále, protože má v blízkém sousedství stadionu v Srbské ulici hotel. A navíc k němu chodí zaměstnanci klubu na obědy.

Antonín Zabloudil