Funkcí zde má ovšem více. Kromě toho, že je základním stavebním kamenem středu obrany, plní také roli hrajícího trenéra a do toho koučuje i výběr U14.

„Zatím sbírám zkušenosti u mládeže. Podle mého je poměrně důležité vše poznat odmala. Stále se učím a ambicí je nyní zůstat u těchto kategorií a s postupem času se třeba posunout výše. Čtrnáctku mám rok. Jdeme dvouletým cyklem, takže s kluky půjdu i do patnáctky," popisoval v poločase vánoční exhibice Petr Bogdaň, jenž právě v Hlučíně dostal příležitost k tomu, aby mohl absolvovat první trenérské krůčky:

„Dělal jsem asistenta u přípravky. To jsem se ale spíše seznamoval a vpravoval se do toho. Po příchodu do Přerova jsem dostal patnáctku. Až kluci přešli do dorostu, převzal jsem čtrnáctku."

Hráč, kterému nikdo ze spoluhráčů neřekl jinak pod přezdívkou Bogi, platil za velmi kvalitního obránce a několik let byl nedílnou součástí hlučínské defenzivy. Vzhledem k tomu, že ve druhé lize se kádr častokrát měnil a příležitost k rozehrání dostávali především mladí fotbalisté, byl právě on jedním ze zkušených starších hráčů, kteří nad nimi drželi dohled:

„Myslím, že to bylo v době, kdy začala spolupráce se Slavií. Proběhl průřez kádrem a nevěděl jsem, jestli zůstanu, jestli o mě bude zájem a tak dále. Nakonec jsem zde setrval a byla to zajímavá zkušenost."

V loňském roce se Petr Bogdaň vrátil do města, odkud pochází. Momentálně však už fotbal není hlavním zdrojem jeho obživy. „Když jsem loni přišel do Přerova, byl jsem v klubu zaměstnán jako hráč a trenér s tím, že se mi pokusí sehnat práci anebo si ji seženu sám. Zaměstnání jsem si nakonec našel a od října pracuju v přerovské Meoptě. 
Na expedici dělám skladníka," poznamenal.

S výsledky přerovského celku v podzimní části divize může být spokojen. Mužstvu momentálně patří sedmá příčka v tabulce s minimálním odstupem za těmi nejlepšími: „Kdyby nám před začátkem někdo řekl, že po půlce sezony budeme ztrácet pět bodů na prvního, asi bychom mu nevěřili. Podle mého je to pořád hratelné. Chceme dál bojovat o přední příčky a podávat co nejlepší výkony."

Do Hlučína se Petr Bogdaň stále vrací, byť sám přiznává, že už ne v takové míře jako dříve: „V poslední době se sem moc nedostanu. Zápasy se většinou kryjí s těmi našimi v Přerově. Buď jsem někde s dětmi anebo hraje áčko. Moc mi to nevychází.

Právě proto jsem vděčný za akce, jakou je tento vánoční zápas. Strašně rád se sem vracím a těší mě, když přijde pozvánka na něco takového."

Na závěr jsme se bývalé opory hlučínské defenzivy nemohli nezeptat na to, jak stráví letošní Vánoce. „Bude to klasicky v domácím prostředí. Na Štědrý den budu s rodiči, o den později se pak celá rodina sejde u babičky jako každý rok," uzavřel kouč přerovské čtrnáctky, který i u tamního áčka stále hraje na pozici stopera.