Před nedávnem na sebe narazily Kravaře s Darkovičkami. Utkání skončilo nerozhodně 1:1 a specifické bylo zejména pro kapitána hostů Petra Buchvaldka, jenž zažil velký návrat do fotbalového stánku, který důvěrně zná. V kravařském dresu totiž prožil zlatou éru klubu zahájenou v devadesátých letech, kdy se povedlo postoupit do divize.

„Bylo pěkné se vrátit na zrekonstruovaný stadion, na tribuně jsem měl plno známých, nikdo mi nenadával, takže šlo o pěkný návrat," usmívala se jedna z klíčových postav sestavy Darkoviček. „Zahrál jsem si zde divizi a v klubu jsem strávil nějakých šestnáct let. Možná, že kdyby tady nebyl pan West, byl bych v Kravařích třeba ještě dnes."

Po odchodu z kravařského týmu se v hierarchii nižších fotbalových soutěží posunul dolů. „V klubu jsem měl nějaké rozepře, a proto jsem pak zamířil do Kozmic. Tam jsem byl asi tři roky a po postupu do I. A třídy jsem mužstvo opustil.

Přesunul jsem se do Darkoviček, které tehdy byly v I. B třídě. Potom se nám podařilo postoupit výše. Myslím si však, že letos to je má poslední sezona," svěřil se.

V pětačtyřiceti letech mu to může zazlívat málokdo. Soudě dle jeho výkonů na trávníku by ovšem mohlo jít o předčasný konec. S hráči, kteří by věkem leckdy mohli být jeho synové, stále svádí vyrovnané bitvy. Petr Buchvaldek to však vidí trochu jinak.

„Už to na sobě cítím. Mladí kluci jsou rychlí a už je nedokážu stíhat. Je mi pětačtyřicet let. Kolem sebe mám mladé běhavé hráče a já to spíš hraji pozičně. Oni to odběhají a já rozdávám balony," konstatoval stoper Darkoviček, který si ovšem pro jistotu nechává otevřená zadní vrátka:

„Nikdy neříkej nikdy, uvidím, co ještě bude. Nevím, zda budu pokračovat, nevím, jestli to bude v Darkovičkách anebo třeba ještě někde jinde. Když budu zdravý, možná jo. Teď to ale cítím tak, že budu muset skončit."

Na sklonku jeho vlastní aktivní kariéry mu dělá radost syn Lukáš, jenž při druholigových kláních nakukuje do sestavy olomoucké Sigmy. „Sigmě samozřejmě fandím, přeju mu, aby se natrvalo probojoval do základní sestavy, ale musí na sobě neustále pracovat," uvedl.

Z Buchvaldkových synů se ale fotbalu nevěnuje jen ten starší Lukáš. „Mladší Tomáš nastupuje v Hlučíně za U-15. Jeden tedy hraje v Olomouci, další v Hlučíně, já v Darkovičkách, takže víkendy u nás v rodině jsou fotbalové," uzavřel krátké povídání zkušený Petr Buchvaldek.