Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Do šestapadesáté minuty byl na hřišti také nejzkušenější fotbalista Tatranu Tomáš Halška, který v klubu funguje i jako předseda. „Nebylo to ono," zdůvodnil sobotní kolaps.

Darkovičky vás přehrály. V čem byl největší problém?

Začátek utkání nám utekl. Inkasovali jsme už v osmé minutě po chybě obrany. Nestříleli jsme na branku a nevycházely nám standardky. Byly dlouhé a brankář hostí je dokázal sbírat. Pak přišla penalta a druhý obdržený gól. Následně se hosté trefili ještě jednou.

V hledišti se nacházelo ani ne šedesát platících diváků. Myslíte si, že se na návštěvě podepsalo chladné a větrné počasí?

Štítina nepatří mezi elitu, co se divácké kulisy týká. Když je derby třeba s Kravařemi nebo Mokrými Lazcemi, tak diváci přijdou, ale v průměru to je okolo osmdesáti lidí.

Je šance, že se to do budoucna zlepší?

S mládeží jsme začali velmi dobře. Máme nějakých šedesát žáků a pomaličku nám to dorůstá. Není to ale tak, že by se na ně přišly podívat jejich celé rodiny. Fotbal tady před dvanácti nebo třinácti lety úplně skončil, výpadek je znát a těžko se to dává opět do kupy.

Některým fanouškům se moc nepozdává, že za tým hraje minimum místních fotbalistů. Může to být zásadní potíž? Dala by se však bez hráčů odjinud hrát taková soutěž?

Podle mě je to tak dnes už všude. Bez těchto hráčů by I. A třídu hrát nešlo. Většina je postahovaných. Máme tři kluky ze Štítiny.

Z obce pocházíte, ale část své fotbalové kariéry jste strávil ve Velkých Hošticích. Jak na ty časy vzpomínáte?

Sedm roků jsem tam hrál krajský přebor. Vzpomínky jsou opravdu krásné. Nastupoval jsem vedle bratrů Vožníkových. Byla tam výborná parta a rád jsem za nimi jezdil na kole přes kravařský park. Potom se sestoupilo. Ve třiceti letech jsem zvažoval co dál a rozhodl jsem se pro návrat do Štítiny, kde jsem doposud zůstal.

Aktuálně vám je devětatřicet let, což se ve fotbale dá považovat za pokročilý věk. Nenachyluje se pomalu čas vaší aktivní kariéry?

Když už mi někteří hráči začali vykat, říkal jsem si, že je asi něco špatně. (smích) Rychlost a soustředěnost s léty ubývá. Těžko se z toho po zápase dostávám, ale pořád to jde.

Momentálně nastupuju, protože nás moc není a máme hodně zraněných. Teď se od začátku dostávám do hry. Myšlenky na konec zatím nejsou. Dokud to půjde, budu se držet. V létě opět začnu přípravu a uvidíme.

Je složité skloubit roli hráče a předsedy klubu?

Dá se to, protože mám kolem sebe výborné lidi, kteří mi pomáhají. Je to rozdělené. Každý má na starosti něco a celkově to není žádný problém.