Rodák z Bolatic, bývalý hráč Hlučína a Frýdku, táhl Třinecké v sobotním duelu v Městských sadech proti domácí Opavě, i on měl podíl na tom, že se tři body exportovaly pod Javorový. Jako jediný z hostujících hráčů měl na tribuně i svůj fanklub, povzbudit ho dorazili jak rodiče, tak kamarádi.

Třinec veze z Opavy tři body, o ničem jiném než maximální spokojenosti se nedá hovořit…

Určitě, vyhrát jsme potřebovali, hlavně po nepovedených výsledcích, které jsme v posledních zápasech uhráli. Dnes jsme byli lepším týmem, teda až na těch posledních deset minut, ve kterých nás Opava zmáčkla.

Překvapila vás Opava něčím, nebo hrála to, co jste očekávali?

Neřekl bych, že nás něčím překvapila. V prvním poločase měli jednu šanci ze standardky, kdy tam Honza Žídek dobře nabíhal, to jsme měli štěstí, ale jinak to bylo v pohodě.

Čím to je, že se Třinec v Opavě takhle zvedl?

Měli jsme společné sezení, na kterém jsme si některé věci vyříkali. Nebylo to ono v tréninku. Ale pohovor nám pomohl, všechno šlo nahoru. Je to nyní nesrovnatelné. Všichni už do přípravy dávají maximum.

Pojďme nyní k vaší osobě, vy jste se vrátil po angažmá v Teplicích zpět do druhé ligy, čekalo se spíše, že zakotvíte ve Frýdku než v Třinci…

Frýdek se mi neozval, s Třincem jsem byl v kontaktu od zimy. V Teplicích pro mě angažmá nezačalo šťastně. Ještě během přípravy jsem dostal zánět achilovky, týden před ligou se vyměnil trenér, navíc za další dva týdny jsem si natrhl zadní stehenní sval, měsíc a půl jsem stál, z tohoto pohledu šlo o nešťastné angažmá.

V létě jsme se domluvili s trenérem Vavruškou, že na půl roku půjdu hrát někam jinam, kde dostanu více prostoru.

Vás si do Teplic vybral trenér Ščasný, myslíte si, kdyby tam zůstal, dostanete větší šanci?

S trenérem Ščasným jsem o své pozici mluvil, i asistent mi říkal, že mám makat, že vypadám dobře. Myslím si, že kdybych se nezranil a kdyby se trenér nevyměnil, určitě bych asi dostal více prostoru.

S trenérem Radou jste společnou řeč nenašli?

Tak bych to neviděl. Mé působení v Teplicích ovlivnilo druhé zranění, stál jsem měsíc a půl, naplno trénovat jsem mohl až od desátého kola. Nakonec jsem si připsal i jeden ligový start, bohužel nebyl vítězný.

A za farmu v Chomutově jste hrával?

Tam chodili dva tři kluci, spíše jsme nastupovali za juniorku.

Angažmá v Třinci berete jako restart kariéry?

Chci se do toho znovu dostat. Po zranění jsem se necítil dobře, chyběla mi fyzická kondice. Jsem rád, že Třinec mi dal šanci. Musím dál na sobě pracovat, ještě to stále není optimální.

Angažmá v Teplicích je pro vás uzavřenou kapitolou, nebo se ještě chcete o jejich dres porvat?

Chci si zahrát ligu. Máme s přítelkyni malého kluka, dodělávám ještě školu. Bydlíme nyní v Bolaticích, takže ještě půlrok bych chtěl tady vydržet.

Co znamená pro kluka z Bolatic, že hraje na opavském stadionu? Přece jenom z Bolatic to máte tady podstatně blíže než do Třince…

Je to tak, z Bolatic jsem v Opavě za patnáct minut, kdežto do Třince jezdím denně hodinu a půl. Měl jsem na tribuně plno kamarádů, přišli rodiče.

Musel jste shánět hodně volňásků?

Ale to ne, kluci si lístky sehnali sami, musel jsem vykrýt jen rodinu. Přišlo dost lidí, jsem rád, že jsem se mohl předvést, a hlavně, že nám to vyšlo.

Opavský stadion vám sedí, když jste tady hrál za Hlučín, taky jste vyhráli…

Je to tak, pamatuji si na to, vyhráli jsme 1:0, ale já jsem do zápasu nezasáhl.

Hlučín sledujete?

Ano, všechny kluby, kterými jsem prošel, mám v hledáčku, dívám se na jejich výsledky.