Přitom před třemi roky se nyní dvacetiletému zadákovi o nejvyšší soutěži ani nesnilo. „Počítal jsem, že si udělám vysokou školu, budu chodit do práce a pro radost si kopnu třeba kraj," pousmál se Vladimír Coufal.

Vláďo, jaký byl první rok v Liberci?

Rozdělil bych ho na dvě části. První půlrok nebyl příliš uspokojivý. Nedařilo se mi ani týmu, trápilo mě zranění kolena. Jako od obhájce titulu se od nás čekaly lepší výsledky. Nakonec z toho bylo až deváté místo a tři body od sestupu. V zimě se ale odvedlo kus práce, přišly posily. Zlom už přišel v prvním zápase, kdy jsme porazili Jablonec, pak sice přišla remíza s Jihlavou a porážka od Slavie. Poté jsme už šlapali jako hodinky a ve finále z toho byla Evropská liga.

Vám osobně jaro vyšlo taky skvěle…

Pomalu jsem dostával více šancí. Každá zkušenost se počítá. Odehrál jsem tři celé zápasy, do sedmi šel jako náhradník. Jsem maximálně spokojený. Cítil jsem se i dobře fyzicky, velmi mi pomohlo to, že jsem mohl odtrénovat naplno celou zimní přípravu.

Než jste odešel do Liberce, strávil jste dva týdny ve Spartě. Neberete to zpětně jako ztrátu času? Přece jenom ve Slovanu jste mohl být už dál…

Zpětně se to těžko hodnotí. Ale Sparta se neodmítá, těžko dokážete panu Hřebíkovi říci ne, když vás jako mladého kluka pozve na testy.

Trenér Šilhavý prokázal také svou kvalitu…

V Liberci je výborně udělaná koncepce a od toho se všechno odvíjí. Pan Šilhavý je výborný trenér, umí pracovat s námi mladými a to je jenom dobře.

Jak jste se aklimatizoval ve společnosti Štajnerů, Kováčů nebo Kušnírů?

Je zážitkem mít tyto fotbalisty za spoluhráče. Mají moře zkušeností, a to i zahraničních, na trénincích vám radí, jak si počínat v situacích, člověk vedle nich roste.

Sportovní ředitel Jan Nezmar dělal přestup Radoslava Kováče také kvůli vám mladým…

Radek je takový náš fotbalový táta. Obrovsky stmelil kabinu. Pro Liberec je obrovským přínosem, i díky jemu máme za sebou tak povedené jaro.

Asi vám zatrnulo, když probleskly zprávy, že by mohl odejít do Sparty…

Hned to bylo hlavní téma v kabině. Radek nás ale uklidnil, že je v Liberci spokojený a odchod do Sparty rázně zamítl.

Sportovním ředitelem ve Slovanu je Opavák Jan Nezmar, máte vy, jeho krajané, nějaké úlevy?

(usměje se) To ne. Chová se ke všem hráčům stejně, na všechny má stejný metr.

V Liberci jste tři bývalí hráči z Opavy. Vedle vás a Vojty Hadaščoka ještě Daniel Dydowicz…

Zvedl se hodně psychicky i fotbalově. Pod trenérem Chytrým vyrostl, v juniorce tvoří hru, podle mě se zapojí do přípravy s námi. Je vidět, že liberecké klima Opavákům sedí.

Když se podíváme dva tři roky zpátky, asi by vás ani v tom nejrůžovějším snu nenapadlo, že si někdy zahrajete ligu…

Je to taková moje fotbalová pohádka. Když jsem šel z Baníku do Hlučína, počítal jsem s tím, že to nějak doklepu a v budoucnu, když se zadaří, kopnu si třeba kraj. Stropem pro mě byla I. B třída v Bílovci. V plánu byla vysoká škola a pak práce. Dá se říci, že život mi změnil Dan Černaj, tomu vděčím za moc, on mi otevřel dveře do velkého fotbalu.

Odrazovým můstkem byl pro vás i půlrok v Opavě…

S tím souhlasím. Ale konec už tak příjemný nebyl. Opava mě nechtěla pustit. Ještě že jsem měl tak dobře postavenou smlouvu, proti které nic nenadělali. Pro mě byla liga velkou šancí, přišlo mi, že Opavští mi chtějí bránit v růstu.

Na Opavu jste zanevřel?

V žádném případě. V Opavě mám spoustu kamarádů, nikdy nezapomenu na opavské fanoušky. Strašně mě mrzí, že Slezský FC spadl, to se nemělo stát.

Liberec má před sebou náročný program, vedle domácí soutěže i Evropskou ligu…

Jsem nesmírně rád, že jsme postoupili. Před zápasem s Teplicemi jsem dva týdny nespal. Evropská liga je mým dalším splněným snem.

V právě skončené sezoně jste si připsal deset startů v nejvyšší soutěži. Máte nějaký soukromý plán, kolik by jich mělo být příští rok?

Mluví se o tom, že by měl odejít Ondra Kušnír, rád bych si místo na pravé straně obrany vybojoval já. Chci hrát co nejvíce a stát se základním pilířem liberecké defenzivy.

Už jste se zabydlel v Liberci?

Zabydlel jsem se po třech měsících. Liberec je pěkné město, průvodce mi dělal Vojta Hadaščok, v začátcích mi pomohl, když odešel do Hradce, věnoval jsem já obdobnou péči dalšímu nováčkovi, Martinu Frýdkovi.

Na hlučínský fotbal jste nezapomněl?

Sleduji, jinak to ani nejde. Jsem zvědavý, jak dopadne sázka Martina Hanuse s Pavlem Kubinou. Chybí mu dva góly, pět penalt by mu na to mělo stačit. Je vidět, že věk u něj nic neznamená.

Co liberecký hokej, sledujete?

S hokejisty se známe, navzájem si přejeme a fandíme. Sezonu teď neměli tolik povedenou, zachránili se až v posledním zápase baráže, i tak na ně chodí docela dost lidí.

Kolik vás stála premiéra v libereckém dresu?

Dá se říci, že do společné kasy šla celá jedna výplata. Je toho moc. Zápisné, první start v přípravě, první gól v přípravě, první start v lize, kapitánská páska v přípravě. Ale zaplatil jsem rád.

Vladimír Coufal

Narozen: 22. 8. 1992
Post: obránce
Kluby: Baník Ostrava, Bílovec, Hlučín, Opava, Liberec
Starty ve druhé lize: 29/1
Starty v první lize: 10/0
Stav: Svobodný
Zajímavost: sourozenci Petr a Jana jsou talentovanými krasobruslaři