O tom, že byl nominován, se dozvěděl náhodou. Zrovna obědval se spoluhráči a brouzdal na internetu v mobilu. Vzhledem k tomu, že sparťanský obránce Pavel Kadeřábek byl povolán do národního týmu dospělých, trenér jednadvacítky Jakub Dovalil proto sáhl po Vladimíru Coufalovi, jenž se po zimním odchodu Ondřeje Kušníra do Kazachstánu stal v Liberci první volbou na postu pravého beka.

„Z nominace mám obrovskou radost. Je to pro mě velká čest a motivace do další práce. Rád bych se podíval i na EURO 2015 hráčů do jednadvaceti let, jež bude hostit Česká republika," odhalil své ambice talentovaný jednadvacetiletý krajní obránce libereckého Slovanu.

Vláďo, příprava s rakouským výběrem je na programu týden po konci ligové sezony. Neplánoval jste v té době odjet někam na dovolenou?

Nic v plánu jsem neměl, a i kdyby ano, zrušil bych to. Je to velká příležitost. Jenom se mi potvrdilo, že postupná práce přináší své ovoce.

Kouč Jakub Dovalil svůj výběr obhajoval tím, že jste prototyp hráče, s nímž by chtěl pracovat. V Liberci se z postu pravého beka vytahujete do útoku a plníte roli falešného křídla. Řekl to podle vás i z těchto důvodů?

Něco na tom nejspíš bude. V Liberci praktikujeme hodně útočný fotbal. Po krajních obráncích se chce, aby chodili a zapojovali se do útoku. Mně osobně to strašně sedí. Až mě někdy trenér David Vavruška musí krotit. (smích)

Co je vlastně v popisu práce moderního krajního beka, k němuž často býváte přiřazován?

Musím pilovat lajnu, a pokud je to možné, zapojovat se do útočné fáze. Připravuju šance svým spoluhráčům a musím poslat před bránu kvalitní a cílený centr.

Letošní sezona Gambrinus ligy pomalu ale jistě spěje ke svému konci. Jaká z vašeho pohledu byla?

Myslím si, že mimořádně úspěšná. Prošli jsme ze základní skupiny Evropské ligy až do vyřazovací fáze, kde nás vyřadil Alkmaar, přestože v tom zápase nám rozhodčí nepískl dvě evidentní penalty. Před posledním zápasem tohoto ročníku proti Olomouci nám už nikdo čtvrté místo vzít nemůže, takže opět nebude chybět účast v evropských pohárech. Já a celý tým jsme extrémně spokojeni.

Byly to právě náročné zápasy se špičkovými evropskými mužstvy, které vás jako fotbalistu posunuly nahoru?

Samozřejmě. Taková utkání nehrajete každý den. Když se střetnete s týmem špičkové úrovně, můžete počítat s enormním nasazením, bojovností a fantastickou atmosférou. Jsou to obrovské zážitky. Škoda, že takových zápasů nesehrajete více i v naší nejvyšší soutěži.

V právě dobíhajícím ligovém ročníku bylo hodně cítit, že jste o třídu výš i s technikou. Najednou si troufnete obejít protihráče a podobně. Čím to?

Jak jsem už řekl, je to v postupné práci. Pokud ovšem srovnám tréninky v Liberci a Hlučíně, jde o velký rozdíl. Ve Slovanu jsou o dost kvalitnější. Dnes se ligový fotbalista bez toho, aby neuspěl v souboji jeden na jednoho, neobejde.

Vyhovuje vám i styl fotbalu, který uplatňoval kouč Jaroslav Šilhavý anebo jeho nástupce David Vavruška? Oba se přece jenom netají tím, že rádi útočí. Jak byste je vůbec porovnal?

Jaroslav Šilhavý je skutečně výborný trenér, jenž mi toho strašně moc dal. Něco podobného ovšem platí i v případě Davida Vavrušky. To je v dobrém slova smyslu blázen. Praktikuje ofenzivní fotbal s velkým tlakem na míč.

Toho blázna musíte rozvést.

Myslel jsem to tak, že umí tým fantasticky nahecovat na zápas. Skvěle se mu do mužstva navíc daří zapracovávat mladé kluky.

Je to podle vás největší Vavruškova devíza? Přece jenom vedl juniorku a vynikajícím a přitom citlivým způsobem do áčka vytahuje jednoho mladíka za druhým.

Z mého pohledu je to správná cesta. Vždyť do prvního týmu se takhle povedlo vytáhnout Pokorného, Boušku, Frimmla, Dydowicze anebo třeba Novotného. Všechno to jsou talenti z juniorky.

Pod kterým ze zmíněných trenérů se vám hrálo lépe?

Tohle je dost těžké říct. Každý z nich má něco do sebe. Obecně se mi ale hraje dobře pod koučem, který mi věří.

Poslední zápasy byly pro Liberec obzvlášť náročné kvůli neskutečné marodce. Právě tento problém se asi nejvíce promítl třeba pod debaklem se Znojmem. David Vavruška po utkání s nadsázkou řekl, že nastoupilo všechno, co mělo nohy. Jak moc bylo pro tým složité se vypořádat s absencí mnohdy klíčových hráčů?

Nebylo to jednoduché. Některé tréninky jsme absolvovali ve dvanácti nebo třinácti lidech. Podepsalo se to i na složení základní jedenáctky, která musela být doplňována hráči z juniorky. V některých momentech chyběli zkušenější fotbalisté, kteří by dokázali tým podržet.

Složité to muselo být i pro vás jako krajního beka. Obrana čtveřice kvůli zraněním také nenastupovala v dlouhodobě jednotném složení.

Je něco jiného odehrát třicet zápasů ve stejné obranné čtyřce. Hlavně třeba bez Radka Kováče, jenž je dirigentem celé hry. Svých úloh se ale dobře zhostili i další obránci: Jirka Pimpara, Honza Rajnoch anebo Lukáš Pokorný.

Trochu jste to nakousl, ale jak moc je pro současný Liberec důležitá osoba Radoslava Kováče?

Hodně. Čiší z něho velké zkušenosti, umí si zakřičet a mohl bych pokračovat. Za rok a půl mi tady v hodně věcech poradil.

Jeho letní odchod do Sparty tedy nejspíše bude obrovskou ztrátou, že?

Asi ano, ale na druhou stranu máme hráče, kteří ho můžou nahradit. Podle mě je každý nahraditelný.

Co poslední kolo, v němž se v sobotu od 18 hodin na vlastním trávníku střetnete s Olomoucí? Čekáte souboj na ostří nože? Hanáci jsou ve svízelné situaci. Cokoliv jiného než vítězství je pošle do druhé ligy, a to ještě nemají osud ve vlastních rukách.

Máte pravdu. V kabině jsme se bavili o tom, že držíme sestupový klíč. Olomoučtí hráči s největší pravděpodobností budou jezdit po zadku a nevypustí vůbec nic. My se však chceme s úspěšnou sezonou rozloučit vítězstvím. Hlavně když hrajeme před domácím publikem.

Myslím si, že Olomouc své soupeře trochu podceňuje. Některá vyjádření Michala Ordoše z poslední doby byla skutečně zajímavá.

Sledujete výkony svých bývalých klubů ve třetí lize? Slezský FC a Hlučín na sebe mimochodem v sobotu od 16.30 narazí v Krnově.

Ani nevíte, jak mě štve, že ten zápas o týden nestihnu. Nejraději bych byl, kdyby se to odložilo o týden dozadu. (smích) Pokud by to šlo, v hledišti bych rozhodně nechyběl. Momentálně sleduju hlavně Hlučín. Vím, že v poslední době se rozstřílel Martin Hanus, což je dobře. Opavu už sleduju trochu méně. Postup by ale kluci měli doklepat. Klub s takovým zázemím musí hrát minimálně druhou ligu.

Petr Dušek