Sestupovou příčku totiž s nimi okupovali ještě fotbalisté rezervy olomoucké Sigmy. Ti hostili na domácím trávníku Ústí nad Labem. A aby toho nebylo málo, osud obou sestupových kandidátů měly v rukou navíc Vítkovice, které hrály s Jakubčovicemi. Hlučínu tak záchranu zajistila pouze výhra a Vítkovice doma nesměly prohrát.

Slezané šli v Třinci tvrdě za svým. Již v prvním poločase je poslal do dvougólového vedení Miroslav Toth, jenomže poločasové výsledky nevěstily nic dobrého, vedla Olomouc a ani ve Vítkovicích to z pohledu Hlučína nevypadalo vůbec růžově. „Poločasový výsledek z Vítkovic nevěstil nic dobrého, vypadalo to s námi hodně špatně. Říkal jsem si, tak už je vše jasné,“ přiznal hlučínský kouč Erich Cviertna.

Avšak druhá pětačtyřicetiminutovka přinesla ve Vítkovicích dokonalý obrat a hlučínská radost mohla dokonale propuknout. „Spadl mi obrovský kámen ze srdce. Nakonec jsme se zachránili, otázkou ale je, co bude dál. Do nového ročníku musíme totiž připravit kádr tak, abychom v něm hráli důstojnější roli,“ zdůraznil Cviertna. Zraněný Petr Žižka sledoval zápas pouze z tribuny a pořádně trpěl. „Je to za námi. Máme druhou ligu i pro příští rok a to je skvělé,“ usmíval se rychlonohý záložník.

Ve stejném duchu pokračoval i Marcel Melecký: „„Záchranu jsme sice neměli ve svých rukou jen my, ale věřili jsme, že vyhrajeme a že nám pomohou i Vítkovice. Co se našeho utkání týče, jsme rádi, že se konečně střelecky probudil Míra Toth.“ Úsměvy rozdával i ostřílený brankář Michal Kosmál: „Škoda, že výkony, kterými jsme se prezentovali v některých předešlých zápasech, nám moc nepomohly, o druhou ligu jsme museli bojovat v posledním zápase a co je ještě horší, že tentokrát jsme záchranu neměli ani ve svých rukou. Dopadlo to dobře, zbývá proto jen doufat, že v příštím ročníku nebudeme dělat ostudu a opět se nebudeme zachraňovat v hodině dvanácté.“