Skvělý start a následně strmý pád. Takový byl dosavadní průběh sezony Milana Halašky, odchovance krnovského fotbalu, jenž druhý rok obléká dres druholigové Opavy. Hned při svém debutu na hřišti pražské Dukly vstřelil důležitý gól, jímž nastartoval úspěšnou jízdu opavského klubu, který před startem jarní části soutěže okupuje výbornou druhou příčku, zaručující postup mezi domácí elitu.

V dalších utkáních se však Halašky zmocnila střelecká letargie, která gradovala nepříjemným zraněním. Jediná branka za celý podzim, to je bilance, jíž by nadějný forvard rád udělal přítrž. „Na útočníka je to rozhodně špatná vizitka. Měl jsem dost smůly v koncovce, především psychicky jsem na tom nebyl příliš dobře,“ vysvětlil příčiny loňského trápení. „Chystám se ale zapomenout na podzim a už se soustředím jen na jarní část, která se, doufám, bude odehrávat v jiném duchu,“ dodal čerstvě dvacetiletý forvard Milan Halaška.

Začátek jste měl přitom výborný, když jste skóroval na hřišti Dukly Praha. Co se stalo? Jak to, že jste přestal po prvním utkání v sezoně dávat góly?

Myslím, že jsem cítil jakési uspokojení z prvního gólu, tolik jsem se nesoustředil na další zápasy. Doufal jsem, že to přijde samo, že se na gól nemusím moc nadřít a bude mi to do branky soupeře padat každý zápas, což se nepotvrdilo.

S důvěrou trenéra jste v Opavě spokojen? Jak on bilancuje vaše střelecké trápení?

Trenér Neček mi dal šanci v A mužstvu. V době, kdy mě trénoval v dorostu, viděl, jak se střelecky prosazuji v druhé lize dorostu, tak si mě vytáhl do mužů. Když viděl, že se střelecky trápím v A mužstvu, stále ve mě měl důvěru a stavěl mě do pole i po nevydařených utkáních, za což mu patří můj dík.

V Opavě je v současné chvíli na vašem postu značná konkurence. Je těžké se prosadit?

Rozhodně to není snadné, zvláště když se uzdravilTomáš Janoviak. Cítím zdravou rivalitu, ale udělámmaximumpro to, abych si vybojoval své místo v základní sestavě.

Je tomu několik málo měsíců, co jste úspěšně zakončil maturitu. Copak nehrajete s větším klidem?

Určitě je pro mě velkou úlevou, že jsem úspěšně dokončil střední školu. Škola mě při profesionálním fotbale značně omezovala. Měl jsem dost problémů se studiem, víc jsem byl na hřišti než ve škole, ale nakonec to dobře dopadlo.

Naopak výbornou formou se prezentuje váš kolega Kozák. Nemrzí vás, že jste mohl být v jeho pozici?

Ne, já to tak rozhodně neberu. S Liborem jsme dobří kamarádi a spoluhráči, podle mě si nemáme co závidět, každý přeje tomu druhému úspěch.

Dvě kola před závěrem podzimu vás stihlo zranění. Jak moc vás zbrzdilo?

Měl jsem problémy se zádovým kloubem, určitě mě to dost zpomalilo v rozjeté sezoně, byť se tak stalo v závěru podzimní části. Jednalo se o velmi nepříjemné zranění, prodělal jsem několik vyšetření a rehabilitací. Nyní se už ale cítím ve stoprocentní formě.

Jak vy osobně přistupujete k zimní přípravě? Podepsala se na vás více jak měsíční přestávka?

Z mého pohledu je zimní příprava pro každého fotbalistu nejtěžší částí celého roku, není pro hráče nikterak příjemná. Nabírá se fyzická kondice, z níž pak čerpáte v průběhu jarní části ligy. Na začátek přípravy se nabírá fyzická kondice, v další fázi se budeme zaměřovat spíše na práci s míčem, mezitím jsou samozřejmě i nějaká přípravná utkání. Já osobně jsem se připravoval individuálně. Každý fotbalista to má jiné, někdo přes svátky přibere nějaká kila navíc, naopak jiní se s tím dokážou určitým způsobem vypořádat, což je můj případ – já jsem se s tím vypořádal dobře, držel jsem si svůj standard, nepřeháněl jsem to s oslavami či s cukrovím.

První přípravný zápas jste odehráli s Karvinou. Jaký byl jeho průběh?

Zápas byl po fyzické stránce velmi náročný. Karviná hrála velmi dobře v obranné fázi. Měla rychlé protiútoky, které byly opravdu nebezpečné. Pro mě to bylo těžké utkání, především na fyzičku, byť jsem odehrál až druhý poločas na postu levého záložníka. Zápas samotný se odehrál v rychlém tempu, takže si nemohu stěžovat.

Jaké jsou vyhlídky týmu Opavy pro nadcházející jarní sezonu? Sestup do třetí ligy vám nehrozí, je cílem postup do prestižní Gambrinus ligy?

Vedení nám neoznámilo určitý cíl pro tuto sezonu, nikdo nás vyloženě nenutí, abychom postoupili do první ligy. Necháváme tomu volný průběh, nejsme tak pod psychickým tlakem. Kdyby se postup podařil, byla by to pro opavský klub i pro naše fanoušky, kteří si vysněný postup moc přejí, určitě velká paráda.

Je postup vzhledem k současné podobě kádru a konkurenci v lize reálný? Věříte v něj?

Kdybych nevěřil, tak bych snad ani nemohl hrát. Z mého pohledu má tento kádr na to, aby v lize hrál důstojnou roli. Je tam spousta kvalitních a zkušených hráčů, jako například Milan Barteska, Jarda Kolínek a jiní.

A vaše osobní ambice pro nadcházející měsíce?

Rád bych zapomněl na uplynulou podzimní část, samozřejmě bych chtěl mužstvu pomoci k postupu a vstřelit co nejvíce branek. Pochopitelně ale musím být zdravý.

Před startem jarní části držíte s jednobodovým náskokem před příbramskou Marilou druhé místo. Jaký byl dosavadní průběh sezony?

Nám se venku nedařilo tak, jak bychom si přáli. Což se ovšem nedá říci o domácích zápasech, v nichž držíme neporazitelnost. Scházelo nám určitě štěstí v koncovce, dopláceli jsme na zbytečné chyby, což se soupeřům vždy podařilo potrestat. Nicméně v kabině panuje po podzimní části dobrá nálada, současný bodový zisk je podle mě dobrá vizitka, byť bodů mohlo být určitě více.

Na domácím hřišti držíte neporazitelnost, čím to? Je to dáno bouřlivou diváckou kulisou, která vám pomáhá?

Domácí zápasy jsou pro každý tým velmi důležité, hráči se chtějí před domácím publikem předvést v tom nejlepším světle. Fanoušci jsou pro mě strašně důležití. Jsou pro nás dvanáctým hráčem na hřišti.

Prozraďte nám, obdržel jste v uplynulém roce nějaké zajímavé nabídky z konkurenčních klubů?

Osobně mě nikdo nekontaktoval, toto je spíše otázka pro vedení klubu. Musela by přijít určitě kvalitní nabídka, aby mi vedení oznámilo, že o mě má zájem jiný klub. Slyšel jsem o možných nabídkách, ale nic konkrétního, nevěnoval jsem tomu větší pozornost.

Je vaším cílem setrvat v Opavě, nebo byste rád změnil dres za lepší klub?

Mně se v Opavě hodně líbí, je to zajímavý klub s výbornými fanoušky. Rád bych jí splatil důvěru, kterou mi dala. V Opavě jsem teprve dva roky, nemám tak důvod zatím odcházet jinam. Důvodů je více, například jsem blízko domovu, rodině a kamarádům.

Ještě před Opavou jste krátce působil ve Vítkovicích. Jak vzpomínáte na tehdejší angažmá?

Angažmá ve Vítkovicích ve mně nezanechalo příliš dobré vzpomínky. Když jsem z Krnova odcházel, sliboval jsem si mnohemvíce. Nemám co a nechci k tomu více dodávat.

Proč jste z Vítkovic odešel?

K tomu bych se rovněž nerad vyjadřoval.

Co říkáte na nenadálý vzestup kariéry Radka Petra, stříbrného mistra světa do 20 let a gólmana italské Parmy, s nímž jste v Krnově dřív hrával? Jste v kontaktu?

Jsem rád, že se Radkovi daří. Určitě i pro něho samotného je italské angažmá výborná zkušenost, byť se teprve rozkoukává. Těší mě, že jsem s ním kdysi v Krnově hrával a přeji muspoustu štěstí a ať semu daří. V kontaktu s Radkem jsme.

Radek Petr se proslavil zejména díky účasti v reprezentačním kádru do 20 let, který bodoval naMSv Kanadě. Co vy a reprezentace? Dříve jste dostával pozvánky, jaká je současná situace?

Přišla mi pozvánka do reprezentace do devatenácti let na přátelský zápas proti Srbsku a Černé Hoře. Později jsem měl menší útlum, ale nedávno mě kontaktoval trenér reprezentace do 21 let pan Lavička, že jsem byl vybrán do širšího kádru, což mě mile překvapilo. Z výkonostních důvodů v průběhu podzimní části jsem se však do reprezentace již neprobojoval.

Co byste ve fotbalovém světě chtěl dokázat? Cíle pro sezonu známe, ale co potom? Kde se vidíte za takových pět deset let?

Jsem ještě příliš mladý na to, abych měl konkrétní představu o cílech do budoucna, ale mým cílem a zároveň snem je zahrát si někdy zahraniční soutěž, nejvíc mě láká Francie či Itálie. Jako malý jsem si vysnil angažmá v Opavě, což se mi splnilo a jsem za to rád. Opava však není moje konečná stanice, byť jsem zde v současné době nadmíru spokojen.

 

Milan Halaška ve zkratce

Přesně před týdnem oslavil Milan Halaška dvacet let. Krnovský odchovanec, útočník druholigové Opavy, začal s fotbalem již v pěti letech. V krnovském klubu strávil přibližně třináct let, přičemž vždy patřil ke klíčovým oporám. V osmnácti jej do svého kádru zlákaly Vítkovice, odkud se však Halaška záhy poroučel. „Od přestupu jsem si sliboval víc,“ zhodnotil neúspěšné angažmá.

Po návratu zpět do Krnova jej po necelém půl roce definitivně získal opavský klub, v němž talentovaný forvard působí druhým rokem. Celkem dvakrát Halaška získal ocenění krnovské radnice Sportovec roku v kategorii jednotlivců do osmnácti let. Nahlédl i do reprezentace České republiky, nevydařená podzimní sezona jej však stála další postup v kariéře.