V nedělní premiéře sice ještě musel strávit krutou porážku od třetího Šumperku, v prvním domácím utkání se už ale radoval. Avízo po bezstarostném vítězství nad Porubou dokázalo, že může bez ostychu pomýšlet na samou špici soutěže. O to víc, když se v jeho sestavě usídlili zkušení fotbalisté jako je Dombi, Hornyak či Pejša.

„Dali jsme dva góly, hned v poločase jsme proto měli zápas celkem pod kontrolou. Škoda jen, že jsme i přes šance nedali třetí uklidňující gól. Ale vyhráli jsme zaslouženě,“ říkal v rozhovoru bývalý kanonýr opavského Kaučuku.

Když se na skok vrátíme k utkání v Šumperku…

Raději ne (skáče se smíchem do otázky). První dvě branky v Šumperku padly z nekoncentrovanosti. Nebyly to žádné kombinace, ale góly prakticky z autu. Řekl bych, že se kluci nesoustředili. Ve druhém poločase jsme se snažili o kontaktní gól, abychom se vrátili do zápasu, bohužel v momentě, kdy jsme stáhli hru na tři beky a posílili útok, jsme dostali třetí a čtvrtou branku.

Mohl se na na tak vysoké porážce podepsat odklad domácího utkání s Porubou?

Myslím, že snad ne. Náš mančaft je složený z kombinace zkušených hráčů a dravého mládí, mužstvo by mělo takový výpadek zvládnout. Možná jsme si vybrali smůlu hned ze začátku soutěže, možná je to nakonec třeba dobře. Věřím, že budeme pokračovat v právě podobných výkonech, jaký jsme předvedli dnes.

Před startem jara jste avizoval, že v týmu vázne sehranost. Jaká je situace nyní?

Stále je to problém. Obměna kádru byla obrovská, sehranost mužstva je spíše otázka měsíce či dvou. Chceme sázet na zkušené hráče, kteří musí dát zápasu nějaký řád.

Do vedení jste šli překvapivě po vlastním gólu soupeře. Tak kuriózní branka asi hodně ovlivnila vývoj, že?

Prakticky v každém utkání se mančaft uklidní, jakmile padne první gól. A padají i takové jako po souboji Šupáka s Arturem Wojnarovským. Nicméně přesně to jsme potřebovali, s takovým cílem jsme šli na hřiště. Tedy dát první branku, trošičku se uklidnit. Po vysoké porážce v Šumperku je to pro nás vzpruha.

S výkonem obrany musíte být spokojený, soupeře jste prakticky nepustili do jediné šance.

Byly tam jen ojedinělé myšky v prvním poločase, kdy jsme soupeře málo napadali. S hrou po přestávce jsem ale více méně spokojený, Bilík moc práce neměl.

Hodně diskutovaným tématem je albrechtické hřiště. Máte za sebou první domácí zápas, jak moc může hrbolatý terén ovlivnit zápasy?

Abych pravdu řekl, nebyl jsem tady patnáct let a všichni mě připravovali na to, že trávník bude hrůzostrašný. Ale osobně cítím, že pro fotbal je lepší opravdový trávník než umělý terén.

Máte za sebou druhé utkání na lavičce Albrechtic. Jak jste v klubu zatím spokojený?

Ale jo, je to další zkušenost a divizní soutěž je už myslím na vysoké úrovni. Uvidíme, co dál, hlavně, abychom vyhrávali.

Porubu jste vystřídali na páté příčce. Prozraďte, myslíte na vyšší umístění v divizní tabulce?

O tom, s jakými cíli jdeme do soutěže, jsme se nebavili. To je pouze mezi námi, tedy mezi Tondou (manažerem albrechtického Avíza Antonínem Murou, pozn. red.) a mnou. Vím, že jako trenér nechci prohrávat, porážek bylo v poslední době moc. Chceme jít do každého zápasu pro vítězství.