"Vzpomínek je spousta a ty na Kladno a mé začátky považuji asi za nejhezčí období mé fotbalové kariéry. Zde platí výraz „parta“. Tehdejší mužstvo táhlo za jeden provaz jak na hřišti, tak i mimo něj," vybavuje si Jan Pejša začátek 90. let, kdy se Kladnu povedlo postoupit i bez velkých cizích posil a silných mecenášů až do druhé nejvyšší soutěže.

Zejména ve druhé sezoně už byl i jako mladík tahounem týmu, a tak ho koupil Jablonec. Do prvoligového kádru se tam neprosadil, šel hostovat do druholigových Teplic, jenže brzy zasvištělo u jeho hlavy jiné laso. Jak se později ukázalo, bylo to laso zásadní, protože v Opavě a jejím okolí pak strávil spoustu roků. "Opava o mě stála již dříve a já po půlroce v Teplicích už neváhal a musím říci, že nelituji. Opava byla městem fotbalu. Prakticky neustále plný stadion, úžasná atmosféra," vzpomíná na krásné roky, kdy bylo město někdejšího slavného levobočka Přemysla Otakara II. - Mikuláše Opavského, fotbalově těžko dobývanou pevností.

Po čtyřech sezonách ve Slezsku dostal další zajímavou nabídku od tehdejšího ligového nováčka z Českých Budějovic a stěhoval se na dva roky za dalším Kladeňákem Ladislavem Fujdiarem, ale také někdejším střelcem Kladna Janem Saidlem či pozdějším legendárním slávistou Stanislavem Vlčkem. Tým tehdy vedl i Daniel Drahokoupil, později trenér Kladna, což se nakonec Pejšovi také vyplnilo.

Na jihu Čech si uhrál Pejša i své jediné, ale o to povedenější angažmá na Kypru. Domluvil mu ho někdejší elitní československý kanonýr Zdeněk Nehoda. "Tehdy se mi ozval, jestli bych měl zájem jít hrát na Kypr. A co si budeme povídat, i podmínky kontraktu byly velmi dobré. Samotné prostředí – tři sta dní v roce svítí sluníčko, moře, velmi milí a vstřícní lidé, žádný shon a stres. Navíc fotbal je na Kypru sport číslo jedna, který se propírá jak v novinách, tak v televizi neustále," připomíná si příjemné momenty na ostrově ve Středozemním moři Jan Pejša a přidává i dvě perličky: na Kypru se totiž trénuje podstatně dříve než v Čechách. "Kvůli obrovskému horku se trénovalo od šesti hodin od rána. Další specifikum bylo, že vás na každé utkání doprovází policejní eskorta, protože fanoušci dokázali být někdy pěkně divocí."

Už jako hráč však Jan Pejša tíhl k trenéřině. začal ve svém druhém domově, na severu Moravy, kde vedl Nový Jičín. Pak se ale rozhodl k návratu do domova hlavního, do Kladna. Stalo se to v roce 2016 a bývalý skvělý stoper už sice nenašel ligový tým, ale v těžkých chvílích se snaží klub pozvednout i on svými silami. "Přestože jsem byl pryč přes dvacet let, tak má člověk pocit, že se vrací do prostředí, které zná. Stále to stejné domácí prostředí. Některé tváře stejné, některé nové, ale stále kladenská parta," těší ho.

Teď se pokouší trénovat svoje svěřence v A týmu i dorostu alespoň na dálku, aby nevypadli z role. Ke kontrole využívá i mobilních aplikací. "Doba není pro nikoho jednoduchá a vzhledem k omezením, která mají zabránit ještě horší situaci, musíme volit formy individuální přípravy. Každý z hráčů A týmu má svůj plán a výsledky posílá mobilní aplikací. Hráči dorostu mají připravený na každý den nový trénink, který jim je zasílán v počítačovém programu," vysvětluje a chválí hráče, že úkoly plní svědomitě.

Jednu radu připravil i pro začínající fotbalisty: „hlavně by měli mít z fotbalu radost. Nesmí ho dělat proto, že to někdo chce, ale že to chtějí oni sami. Fotbal je úžasný sport a zaslouží si, aby ho hráli celým srdcem. Protože srdce je někdy víc než talent.“

PETR MAŇKOŠ, RUDOLF MUZIKA