A dokonce se vyskytl u zásadního momentu zápasu. V sedmasedmdesáté minutě zvedal ruce nad hlavu společně se zbytkem svých spoluhráčů. Měl proč. Natlačil se do šestnáctky a donutil k chybě bránícího Jaroslava Chlebka.

Autorem branky na 1:1 se stal domácí Chlebek, který nešťastně umístil míč do vlastní sítě. Velký díl na tom však nesete i vy. Do vápna jste vběhl po jeho boku a znepříjemnil mu život do té míry, že vám třinecký stoper radši ušetřil práci. Samozřejmě řečeno s nadsázkou.

Bylo to se štěstím. Jarda Kolínek mi to dobře poslal. Na vyrovnávacím gólu se ovšem podílel celý tým. Třinec během svých dvou jarních zápasů ve druhé lize nevstřelil branku. My však inkasujeme. Nám se to zkrátka musí stát. Naštěstí to byl jakýsi odrazový můstek ke zlepšení našeho výkonu. Nakonec tedy 1:1. Ale co. Přijatelnější než prohra.

Je dělba bodů pro obě strany spravedlivým vyjádřením sobotního střetnutí?

Vzhledem k průběhu asi zasloužený bod. Třinec měl šance. To samé i my, přestože jsme moc střel směrem k jeho bráně nevyslali.

Nejnebezpečnějším hráčem domácího výběru byl Pavel Malíř. Ten nejprve poslal Třinec do vedení, a pak se prezentoval dalšími dvěma jedovatými pokusy, jež Otu Nováka pěkně vystrašily. Nejspíš největší hrozba domácích, že?

Trenér na Malíře upozorňoval. Hrajeme strašně běhavý systém – dopředu dozadu. Levý záložník se nestihl vrátit. Balon k Malířovi prošel trošku šťastně, ale dobře vystřelil. To se nedalo chytat.

Prakticky všechny akce Třinec podnikal po své pravé straně. Na pozici levého záložníka začal trochu překvapivě David Korčián, avšak kouč Opavy Jaroslav Horák jej stáhl již v šestatřicáté minutě a na plac poslal právě vás. Co stálo za tímto rozhodnutím?

Trenér mě tam dal. Netušil jsem, že nastoupím tak brzo. Vzhledem k tomu, že Malíř vstřelil gól a byl to Davidův hráč, tak asi proto. Trenér se naštval a šáhl po změně už v prvním poločase.

Myslíte si, že jste výkonem proti Třinci trenérovi zamotal hlavu a začnete třeba dostávat více příležitostí?

Nevím. Tohle je o něm. Jestli dostanu šanci, budu za ni rád. Pokud ne, budu dál bojovat.

Vraťme se k samotnému zápasu. První poločas byl z pohledu Opavy hodně bázlivý. Chyběl tomu souvislý přechod do útoku. Hra vypadala dost neurovnaně. Čím to?

Nakopávali jsme to dopředu na Klesňu (Zdeněk Klesnil – pozn. red.). Nehráli se natrénované ulice, mezihra se záložníky. Nechtěli jsme hrát středem, a proto na naší straně nebyly skoro žádné šance. Akorát snad jediná střela, kterou za prvních pětačtyřicet minut vyslal Mezla (Radek Mezlík – pozn. red.).

Právě Radek Mezlík ukázal směr, kudy by mohla vést ta správná cesta. Z pozice stopera se nezalekl zatáhnout míč a tíhu zodpovědnosti vzal na sebe. K němu se však měli připojit i další. Hlavně ti, kteří mají na hřišti plnit ofenzivní úkoly. Ovšem nestalo se tak.

Máme dobré hráče. Chtělo to vzít středem, udělat kličku a vystřelit. Fotbal je přece jenomo střílení branek. Někdy to tam spadne. Měli jsme hrát hlavně po zemi, v klidu a ne to posílat vzduchem. Naše mužstvo vědělo, že Třinec má velmi dobrou obranu, která na jaře ještě neinkasovala. Zlomili jsme to, ale něco podobného se povedlo i domácím.

Opava má za sebou druhý po sobě jdoucí zápas venku. Minulý týden to byl Sokolov. Teď Třinec. Jak se s tím tým vyrovnal?

Není to jednoduché, protože pořád jsou nějaké dlouhé výjezdy. Snad doma v sobotu vyhrajeme. Tak jako proti Vítkovicím.

Už jste to nakousl. Příští týden to tedy bude na stadionu v Městských sadech Čáslav. Přijatelný soupeř, proti němuž si Slezané mohou spravit chuť. Čáslavští fotbalisté letos dali zapomenout na loňskou fantastickou sezonu a momentálně se již oficiálně zaobírají sestupovými starostmi. Co čekat od čáslavského výběru?

Tento ročník jim nevychází, ale každý zápas je jiný. Kdo hrál minulý týden špatně, dneska může podat úplně opačný výkon. Je to o momentální formě, která třeba v sobotu nebude na straně Čáslavi a vyhrajeme 4:0.

Petr Dušek