Oba naposledy na Letné v duelu se Spartou zasáhli do hry. Prvně jmenovaný během devětašedesáté minuty v pozici střídajícího a druhý třináct minut nato jako střídaný. Zároveň se potvrdil komplex Slezanů z brněnských mužstev. S Líšní dvakrát remizovali a s rezervou Zbrojovky na podzim vybojovali všechny body až Čápovým gólem z nastavení (Opava vyhrála 4:3 – pozn. red.).

„Remíza 2:2 asi je zasloužená, ale za stavu 2:1 pro nás si nechat dát gól v devětaosmdesáté minutě, to je hloupost. Třebaže Brno lépe kombinovalo, tohle musíme udržet,“ měl jasno středový záložník Opavy Lukáš Křeček, který je shodou okolností ve slezské metropoli na hostování z Brna.

Kdyby nezvolil žluto-modrou cestu, nejspíš by nastoupil v opozici: „Pokud bych neodešel jinam, pravděpodobně bych hrál na straně soupeře. Když hodnotím můj první třetiligový zápas za Opavu, remíza v Brně není špatná, ale plný bodový zisk by byl lepší.“

Pokud budeme objektivní, domácí mohli v pohodě vyhrát. Opaváci se trefovali po spíše sporadických šancích. Při Klesnilově brance byl navíc hlavní arbitr poměrně benevolentní. Alespoň z tribuny to vypadalo, že brankáře Bureše ve výskoku na centr Partyše hostující útočník fauloval. „Z mého pohledu o faul nešlo. Nemůžu to však vědět přesně. Čárový rozhodčí také nic nehlásil. Asi se jednalo o čistý souboj,“ pokračoval defenzivní štít hostů.

Nejlepší fotbalista na trávníku byl jednoznačně Jan Kalabiška. Slezané ho nedokázali odstavit od míče. Častokrát s míčem u nohy protančil až ke střele a nebýt famózních zákroků Oty Nováka, Opava spláče nad výdělkem. V jednom případě ji dokonce zachraňovalo břevno.

Za zmínku stojí i Rostislav Šamánek. Dal sice dvě branky, ale co „provedl“ přibližně deset minut před koncem, to je kapitola do knihy: Co je to odvaha… Půl metru před absolutně, ale absolutně prázdnou bránou dokázal přestřelit. Snad i fyzikální zákony znemožňovaly Michnův centr zakončit jinak než gólem, avšak stalo se. „Honza Kalabiška byl skutečně na hřišti cítit. Celkově se hraje dobře proti klukům, které znám. Před zápasem jsem se s nimi bavil. Vím, co od nich můžu čekat. Proti nám se ovšem prezentovali nadmíru kvalitní hrou,“ posunul se dále Lukáš Křeček.

Velký rozdíl byl ve středu hřiště. Akce Marošiho s Folprechtem měly šmrnc a hlavně nápad: „Dobře si to dávali. Navíc byli doplňováni ze stran. Krajní záložníci chodili do středu. Výborně se prolínali. Těžce se to brání.“ Reprezentační pauza přijde vhod, ale v sobotu dopoledne Opavě málem nadělala více škody než užitku. Áčko Brna opravdu pustilo několik fotbalistů ze širšího kádru a hosté rázem měli postaráno o velmi kvalitního protivníka.

„Je to smůla. Zásluhou reprezentační pauzy se na hřišti objevilo hned sedm hráčů z áčka. Co se dá dělat. Obzvlášť v prvním jarním zápase jsme chtěli získat tři body,“ komentoval. Dá se spekulovat, zda šlo o nejtěžší zápas jara, přestože jsme teprve na jeho počátku. Brno B totiž není jedinou rezervou v MSFL.

Bod za remízu je však z tohoto duelu přímo zlatý a poučný. „Nebavili jsme se o tom. Chtěli jsme zvítězit. Něco podobného může hrozit i proti zlínskému béčku, ale tohle bylo dost možná nejtěžší utkání,“ uzavíral Lukáš Křeček.

Petr Dušek