Zimní přestávku stráví Píšť na čtvrté pozici, což překvapilo i její největší oporu: „Jsem velmi mile překvapený, vůbec jsem nevěděl, do jakého mančaftu jdu, a tudíž jsem neměl ani žádná očekávání a o to větší mám radost, že se týmu takhle daří,“ říká Marcel Melecký.

Vedení Píště si však brousí zuby na ještě lepší příčky a podobný názor má i zkušený fotbalista: „Ano, v síle klubu to opravdu je. Ale je k tomu zapotřebí hodně štěstí a spousty dalších faktorů, jako třeba že se musíme na zápas sejít vždy v té nejlepší možné sestavě a s dobrou formou, pak můžeme vyhrávat.“

Po návratu z Rakouska se hodně mluvilo o tom, že Marcel Melecký zamíří do Hlučína, za který před svým odchodem hrával. Nakonec však dopadly věci jinak a Melecký je hráčem Píště.

„Když jsem skončil s fotbalem, zamířil jsem do Rakouska. Po návratu jsem měl několik nabídek, nakonec jsem kývl na tu z Píště.“ Technicky dobře vybavený záložník si tak musel zvykat na roli amatérského fotbalisty. „Bylo to pro mě hodně zvláštní, tohle je totiž něco úplně jiného, jiná úroveň a to také například ze strany rozhodčích,“ říká Marcel Melecký a pokračuje:

„Určitě je jiné nasazení, důraz a prostě všechno je jiné. Ve vyšších soutěžích se životospráva dodržuje velmi důsledně a žádný hráč si například nemůže dovolit, že by šel večer na nějaký flám a vracel se pozdě domů, takhle to prostě nechodí. Také přístup k tréninku je například v první lize úplně jiný.“

Věk 35 let už nabízí prostor pro úvahy, co bude dál, již tady padla zmínka o Rakousku, kam se vydal Melecký za prací. „Musím přiznat, že normálně chodit do práce bylo pro mne velkým šokem. Odmala hraji fotbal, nic jiného jsem nikdy nedělal. Po návratu z dvanáctihodinové směny jsem byl pořádně vyřízený,“ přiznává bývalý ligista, který chce hrát fotbal už jen pro radost.

Marcel Melecký je bezesporu největší hvězdou Píště a dokazuje to také tím, že hned ve svém prvním utkání za tento klub dvakrát skóroval a nyní je nejlepším střelcem svého týmu po podzimní části. Těší jej tyto výsledky?

„Jsem fotbalista a fotbal miluji, takže jsem pochopitelně rád za každou branku, za každý okamžik na hřišti, kdy se mi daří, a pokud se ještě k tomu daří i Píšti, tak je vše v naprostém pořádku.“

Není žádným tajemstvím, že na tréninku i v zápasech je osobností číslo jedna, a právě od něj se chtějí všichni učit, což by mohl být také velmi dobrý základ pro budoucí povolání trenéra. „Já o tomhle nikdy neuvažoval a ani jsem si nikdy neudělal žádnou licenci, ale poslední dobou mě to občas napadne a hlavně, když vidím, jak je těžké sehnat práci, tak si uvědomuji, že by to mohla být dobrá cesta.“

I přesto, že je Marcel Melecký rodák ze Slezska a postupem času působil jak v Kravařích, Baníku Ostrava, Dukle Hulín, Dolním Benešově nebo Frýdku-Místku, nakonec skončil až v Bohemians 1905, kde vydržel nejdéle, a především tam se pořádně zviditelnil. Jaký je jeho vztah k Bohemce nyní?

„Bohemku samozřejmě sleduji, a když je čas, tak si občas zajedu na některý jejich zápas. Jsme stále v kontaktu s některými lidmi z Bohemky a celkově na ty časy vzpomínám velmi rád. Praha se líbila nejenom mně, ale také mé rodině, byly to skvělé časy,“ odpověděl Marcel Melecký a vzápětí s úsměvem dodal:

„Ale v Píšti se mi také líbí.“

Petr Večeřa