Osobnost Deníku

Vy jste byl u obou porážek v klíčových zápasech proti Turecku na Euru 2008 i 2016. Jak na ně vzpomínáte?
Samozřejmě špatně, nejsou dobré. V roce 2008 jsem tam naskočil na deset minut a jen jsem viděl centr, který Čechínovi vypadl. Potom dával Nihat Kahveci gól od břevna a vypadli jsme. Tehdy jsem byl v nároďáku nováček, začínal jsem. V reprezentaci byli ještě hodně velcí hráči. Ale během turnaje se upekl můj přesun do Bayeru Leverkusen ze Sparty a začalo mé nejlepší fotbalové období. Na turnaj 2016 nevzpomínám celkově rád. Byl jsem v kádru, odehrál celou kvalifikaci, ale trenér Vrba mi pak nedal na turnaji ani minutu. Navíc jsme vypadli s Tureckem, když jsem zrovna působil ve Fenerbahce, což jsem ale sledoval jen z lavičky. Bylo to pro mě jedno velké zklamání a neúspěšné mistrovství. Pro mě bylo vrchol Euro 2012.

Čím to, že Češi proti Turecku nezvládli dva tak důležité zápasy?
Těžko říct, někdy to tak je. V roce 2008 to bylo rozehrané dobře, 2016 hůř. Ale vidíme to i teď, padají góly v posledních minutách, vše se dá otočit. Prohry s Tureckem jsou ale spíše nějaká shoda okolností.

Jak to dopadne tentokrát v Německu?
Kéž bychom jim to vrátili a postoupili. Bude to strašně těžké, protože Turci hrají de facto doma a fanoušci je poženou. Bude to úplně něco jiného oproti Gruzii. Bude to tak desetkrát silnější atmosféra. Turci budou mít na stadionu tak sedmdesát procent. Koupí i ty neutrální lístky. Budeme muset přežít začátek, protože na nás vletí. Šanci máme, Turecká defenziva je určitě horší než ofenziva. Mají výborné individuality, ale je těžší z nich udělat tým. Také záleží na náladě. Dokáží prohrát s trpaslíkem, či porazit někoho zvučného. Třeba udělají zase takovou chybu a dají si vlastní gól jako s Portugalskem, můžou se rozhádat, u nich je hodně proměnných.

V české sestavě je pár otazníků. Vy jste hrával levého obránce, právě na levé straně není jisté, kdo nastoupí. Koho byste volil vy, jelikož odtud hrozí nebezpečí od Ardy Gülera?
Hraje zprava, ale přes nohu, takže si to dává doprostřed. Musíte si ho tam dobře předávat. Záleží, jak chceme hrát. Pokud ofenzivně, tak určitě je tam důležitá levá noha. Mohl by tam nastoupit i mladý Matěj Jurásek, který halvbeka hrával ve Slavii. Vše se uvidí podle rozestavení i útočníků. Já jsem vždy zastánce, aby na straně hrál hráč se silnou nohou, takže vlevo levák, vpravo pravák. Sám jsem tam nastupoval a vím, že to je výhoda a přidaná hodnota v centrech a dělá to lepší servis pro útočníky. Kdybychom ale hráli defenzivně, chápu, že by nastoupil Douděra.

Hlavně je nedostat na koně

Velký otazník visí nad Patrikem Schickem. Kdo by měl naskočit místo něj?
Viděli jsme všechny útočníky až na jednoho. Já bych tam dal Tomáše Chorého. Osobně jsem proti němu několikrát hrál a za mě je to hrozně nepříjemný útočník, který má výšku a umí osobní souboje. Připomíná mi Honzu Kollera a je gólový. Když nedá branku, tak stáhne pozornost obrany. Šanci si zaslouží, za nároďák hrál vždy výborně, dal góly, pomůže i do standardek, které má silné. K němu pak zvolit toho, kdo bude mít nejlepší formu - Hložek, Kuchta, Chytil. Nebál bych se hrát na dvě věže.

Co se dá od Turků čekat?
Oni jsou pořád stejní, mají výborné individuality, které jsou silné v soubojích jeden na jednoho a dokáží něco vymyslet. Jsou tam kluci z Fenerbahce, Galatasaraye, Besiktase k tomu Arda z Realu Madrid, který je největší talent. Bude důležité je nedostat na koně, protože pak si začnou věřit a jsou ohromně silní. Očekávám otevřený boj s tím, že by Turci mohli zapomenout na defenzivu a s tou podporou v zádech budou bláznit. Hrát roli by mohly také síly, je to třetí zápas v krátké době, navíc se v Hamburku oteplilo, a i když se hraje až v devět, stadion bude rozehřátý.

Zmínil jste Fenerbahce, Galatasaray, Besiktas. Je tam mezi hráči velká rivalita?
Myslím, že i u nich to jde v nároďáku stranou tím, jak jsou hrdí. To uvidíte, jak budou zpívat hymnu a podobně. Je to stejné jako u nás Sparta, Slavie, Plzeň. Ale když se něco nepodaří, tak se umí rozhádat. Po tom, co se všechno v tureckém fotbale stalo, je kladený důraz na disciplínu a jsou tam vyspělí hráči, kteří ví, že by ublížili jen sami sobě.

Pomáhá té disciplíně italský trenér?
Itálie byla vždy dobrá zabezpečená defenziva. Není jednoduché pracovat s těmi osobnostmi. Každý tam chce kopat standardky, penaltu a je těžké někoho určit. Všichni si myslí, že na to mají. Trenér musí být psycholog a dobře pracovat s týmem, aby je něco nerozhodilo. Obzvláště u Turků je to důležité. Zatím to zvládají, první zápas vyhráli, ve druhém klame výsledek, protože měli šanci za stavu 0:0, pak si dali vlastňák na 0:2 a už hráli na riziko.


Nahrává se anketa ...

Jaké máte vzpomínky na angažmá ve Fenerbahce?
Jsou dobré. Dělal jsem v Hamburku vstup s televizí na stadionu a potkal jsem tam bývalé spoluhráče, trošku jsme zavzpomínali a vrátili se do roku 2013, kdy jsme získali titul a jsme vlastně poslední, komu se to povedlo. Fenerbahce čeká jedenáct let na titul, neuvěřitelné. A i když jsem tam neodehrál, co jsem chtěl, při každé šanci jsem se snažil. Užil jsem si to a dalo mi to hodně zkušeností do osobního i fotbalového života. Teď se mě ptají, jestli dojedu do Istanbulu, tak až budu mít čas. Teď jsem ukončil kariéru, takže by mohl být.

Bude nějaké hecování s tureckými kamarády?Spíše ne. Hodně Turků mě sleduje na sociálních sítích a něco mi tam píší, ale já se snažím být neutrální.

Zmínil jste konec kariéry. Co máte nyní v plánu?

Dostal jsem nabídku spolupracovat jako expert v televizi teď na Euru. To mě baví a uvidíme, jestli v tom budu pokračovat. Mám také nabídky na experta na Bundesligu i druhou Bundesligu. Vidím to teď i z druhé strany - té mediální. Na trénování mě zatím nikdo neoslovil, o tom bych případně musel popřemýšlet. Ale chci si užívat ty víkendy, které jsem přes dvacet let neměl. Jít na koupák místo toho, abych někde běhal. Na to se těším. Chci si to udělat podle svého, protože kromě dvou týdnů na přelomu května a června, případně několika dní v prosinci ten fotbalista nikam nemůže. Je fixovaný na ty datumy. Naplňuje mě cyklistika, golf a žádný stres. Budeme si moct zajet na dovolenou na podzim či potom na hory. Když jsem byl mladší, tak ještě nějaké koníčky šly, teď jsem dva dny po zápase odpočíval, protože jsem z toho byl hotový a pak byl trénink, takže jsem neměl možnosti jít na kolo nebo golf.

Zmínil jste golf, v Hamburku byl turnaj mezi bývalými českými fotbalisty. Byl jste?
Samozřejmě, hrál jsem ve dvojici s tátou a skončili jsme šestí. Je vidět, že se ještě máme oproti Vláďovi Šmicerovi, který vyhrál, co učit. Je zřejmé, že má už nějakou dobu po kariéře a hraje golf dlouho. Celkově si teď na turnaji užívám tu atmosféru z druhé strany. Hráči jsou zavření na hotelu, odpočívají, koukají na seriály a nemůžou nikam jít. Já si teď už můžu dát pivo, maso z grilu a jsem mezi lidmi. To jsem v minulosti nezažil.