Oba fanouškovské tábory vyrazily směr dějiště posledního utkání skupiny F na Euru 2024 pochodem. Ty jsme pro vás zdokumentovali. A nutno uznat, že soupeř na tom byl lépe. Turci dokonce vytáhli světlice a popálili okolního fotografa, což byla pravděpodobně jediná negativní věc na celé události. To česká cesta od českého domu byla umírněnější. Objevil se například úsměvný transparent „Svíčková je lepší než kebab“.
Co se dělo potom, se čekalo, ale… Husina. Už při nástupu českých fotbalistů na trávník zněl stadionem v Hamburku ohlušující pískot tureckých fanoušků, kteří zabrali přibližně tři čtvrtě Volksparkstadionu. Stejné to bylo při hlášení sestavy, kterou vybral kouč Ivan Hašek. Naopak své miláčky přivítali Turci velkým aplausem a stejně tak ocenili jejich jména, když je moderátor vyvolával.
Také hymna byla jasně v režii českého soupeře, ta zněla padesátitisícovým stadionem a Turci ji zpívali jako jeden muž. Češi při hymně neměli šanci, snažili se, ale Turci je přeřvali. Ještě před výkopem odpověděli skákáním a pokřikem „Kdo neskáče, není Čech.“ Alespoň vizuálně byli vidět.
Celkově oproti duelu s Portugalskem, kdy měli Češi v hledišti mírně navrch, tak i proti Gruzii, kdy už vládl tribunám soupeř, tohle bylo mnohonásobně silnější. Turci byli jasně doma.
Jenže to trvalo hlavně dvacet minut. Po vyloučení českého záložníka Antonína Baráka se fanoušci, zdálo se, uklidnili. Byli slyšet i Češi, které po jednom úspěšném bloku hecoval Ladislav Krejčí.
Gól si Češi užili dvakrát
Druhý poločas se Turci opět rozjeli, pomohl jim k tomu gól Hakana Çalhanoğla. Velké emoce vyvolal vyrovnávací gól, který si po dlouhém zkoumání mohli čeští fanoušci užít dvakrát. Naposledy však vybouchli Turci - v nastavení - při vítězné brance. Byly k vidění také menší dýmovnice. Emocím pomohla také dost kontroverzní rozhodnutí hlavního sudího a jiskřilo se i na hřišti.
Celkově byli Turci lepší na hřišti i v hledišti, i když tam hlavně díky převaze. Po utkání si hlasitě užili vítězný chorál.
Vítězství pak jeden z tureckých fanoušků oslavil sprintem přes téměř celé hřiště, než jej dokázali pořadatelé chytit. Po schodech ze stadionu, kdy jsme jako novináři používali stejné schodiště jako fanoušci, bylo zřejmé, jak si postup užívají. Zpívali, bavili se.
Jak říkají většinou aktéři těchto zápasů: „Pro tohle fotbal hrajeme.“
