Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Pětadvacetiletý fotbalista nejdříve v prvním poločase zazdil čistou tutovku, hned po přestávce zavinil faulem na Tomáše Dostála pokutový kop.

Milane, pro vás je asi výsledek dvojnásobným zklamáním…

Určitě, chtěl jsem tady vyhrát, bohužel to nevyšlo.

Z vaší strany to vypadalo strašně přemotivovaně, asi to bylo i tím, že Hlučínu patříte…

Moc jsem chtěl tady uspět. Utkání se nám nepovedlo, dostali jsme blbé góly, dva z penalty, čtvrtý byl taky z kategorie smolných.

Když si utkání promítneme zpětně, diváci se určitě nenudili, šlo o nadprůměrné třetiligové utkání…

S tím souhlasím. Zápas splnil očekávání derby, přišlo i dost lidí, kteří vytvořili slušnou atmosféru. Padlo hodně branek.

Vy jste měl v prvním poločase jednu stoprocentní šanci, brankáře Hampla jste překonal, avšak z brankové čáry vykopával balon Žižka, být to gól, tak se utkání mohlo vyvíjet jiným směrem…

S tím souhlasím, vedli bychom 2:1 a Hlučín by se dostal pod tlak. Hráli bychom asi jinak. Situaci jsem asi jinak vyřešit nemohl, míč směřoval do branky, jenomže Petr Žižka ho vykopl z brankové čáry.

Hned v úvodu druhého poločasu přišel váš faul na Tomáše Dostála, z tribuny to vypadalo, že faul to byl…

Asi jo, ke kontaktu došlo. Měl jsem situaci zvládnout jinak, balon dříve odkopnout a nedat Tomášovi vůbec šanci jít do souboje. Bohužel jsem se snažil všechno řešit fotbalově a to byla chyba.

Tomáš Dostál vám dělal dnes velké problémy, dal gól, zařídil dvě penalty…

Odehrál výborné utkání, sedlo mu to, bohužel pro nás.

Brali jste tohle derby jako vrchol podzimu v MSFL?

Ano, řadu hráčů se zná, hrávali jsme i spolu, určitě to byl nejprestižnější zápas podzimu.

Když pomineme tuto porážku, tak sezona pro Vítkovice jako nováčka se vyvíjí dobře…

Musíme být spokojeni, jen je škoda domácích zápasů, ztratili jsme body s Prostějovem, kdy jsme byli jasně lepším týmem, bohužel soupeř byl produktivnější, to samé i zápas s Hulínem. Venku se nám daří lépe, ztratili jsme body pouze v Třebíči a tady v Hlučíně.

Hrajete za Vítkovice, ale jste kmenovým hráčem Hlučína, jak to vidíte dál se svou budoucností?

Abych pravdu řekl, ještě jsem nad tím nepřemýšlel. Ve Vítkovicích jsem ale spokojený, postoupili jsme z divize, pořád se vyhrávalo, i nyní se nám relativně daří.

Roman Brhel

Tomáš Dostál: Já a hvězda? To ne, jen jsem stál, kde jsem měl

Byl to jeho zápas. Třetiligové derby mezi Hlučínem a Vítkovicemi patřilo Tomáši Dostálovi. Šikovný hlučínský záložník zařídil dvě penalty, které proměnil Kraut, a navrch sám vstřelil druhý gól domácího celku.

Hlavně díky němu tak Hlučín po třech remízách naplno bodoval.

„Byl to fotbal nahoru-dolů. Potkaly se dva týmy s kvalitním kádrem. Utkání bylo navíc okořeněné tím, že na sebe narazily dva týmy kousek od sebe. Po třech remízách už jsme chtěli za každou cenu vyhrát," přiznává Tomáš Dostál.

Derby mezi Vítkovicemi nabídlo výborný fotbal a na hlučínské poměry i slušnou návštěvu.

„Přišlo hodně lidí. Je to dáno tím, že obě města jsou od sebe deset kilometrů. Lidé Vítkovicím vždy fandili. Jsem moc rád, že se klub dostává zpátky do fotbalového povědomí," říká hlučínský středopolař, jehož otec patřil v minulosti k velkým postavám Vítkovic.

„Prožil tam nějakou kariéru, ale nevím, kolik to má společného s tímto novým klubem. Říkal, že se půjde podívat na svůj klub, ale že bychom se hecovali, to ne. Asi fandil spíš Hlučínu," usmívá se pětadvacetiletý fotbalista.

Na svého syna mohl být Dostál starší v sobotu právem hrdý. Nejprve juniora ve vápně skluzem srazil Cverna a nařízenou penaltu proměnil Kraut.

Pak sice Vítkovice srovnaly, ale v závěru první půle propadl k Dostálovi míč a ten zblízka propálil gólmana.

„Bylo štěstí, že ke mně míč propadl. Hali (Milan Halaška – pozn. red.) jej špatně trefil hlavou a já tam prostě byl," popisuje svůj zásah hráč s číslem patnáct na dresu. Na startu druhé půle jej zase srazil Lukáš a další pokutový kop zásluhou Krauta znovu skončil gólem.

„Špatně si převzal míč. Ve vápně jsem byl dřív, udělal kličku a on mě kopl," vrací se k penaltovému momentu z úvodu druhé půle. Sobotní zápas byl Dostálovou one-man show.

„Neřekl bych, že jsem byl největší hvězda. Spíš jsem byl tam, kde jsem měl být. Někdy to bylo i o štěstí," zůstává skromný hlučínský záložník. Vítkovičtí ale zlobili. V prvním poločase si vytvořili několik tutových šancí, které smrděly gólem. Po změně stran navíc Korneta snížil na 3:2 a bylo zaděláno na velké drama.

Domácí však brankou pět minut před koncem uklidnil Sasín.

„Musíme si popravdě říct, že jsme udělali pár chyb. Kdyby si ale tak kvalitní tým jako Vítkovice nevypracoval nějakou šanci, nebyl by tam, kde je. Klíčové bylo, že to Sasa (Radek Sasín – pozn. red.) dobíhal a dal čtvrtý gól. Měli jsme tři remízy po sobě, takže jsme výhru potřebovali. Devět zápasů jsme sice neprohráli, ale už jsme cítili tlak, že bychom doma měli vyhrát," uzavřel Tomáš Dostál.

Jan Šimek