Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Adam Nedvěd se na podzim skutečně parádně rozstřílel. Síť soupeřovy svatyně rozvlnil celkem čtrnáctkrát, což z něho dělá druhého nejlepší střelce nižších fotbalových soutěží na Opavsku.

Lépe na tom byl pouze osmnáctigólový Tomáš Kretek z Bohuslavic. Právě s Adamem Nedvědem pořídila naše redakce exkluzivní rozhovor.

Adame, čtrnáct branek je na středního záložníka neuvěřitelná bilance. Tahle statistika asi zahřeje na duši…

Tak samozřejmě, že to fotbalistu potěší. Jedná se o příjemné okořenění. Navíc když ještě na jaře uplynulého ročníku byl náš celek na sestup. Nyní mám z toho opravdu dobrý pocit. Spíš než mých branek si však vážím celkového úspěchu mužstva. Nehraji pro sebe, nýbrž pro tým.

Který z gólů ti nejvíce utkvěl v paměti?

Podle mého názoru jsem nejdůležitější gól vstřelil do sítě Štítiny v posledním zápase podzimní části soutěže. Hosté vedli 1:0, pak však přišel centr do skrumáže a hlavou jsem dopravil míč do sítě. Pro nás je to v rámci I. B třídy největší zápas. Štítina je nám nejblíže. Navíc se jedná o ambiciózní mužstvo.

Trenér Chuchelné Miroslav Bedrunka vás označil za klíčovou osobnost týmu. Pociťujete tuto skutečnost?

Předtím jsem působil v dorostu Dolního Benešova a v Chuchelné jsem asi rok a půl. Prakticky všechny branky se mi podařilo vsítit hlavou po standardních situacích. Hodně to trénujeme. Spoluhráči mi vytvoří prostor, naběhnu si mezi ně a vychází to. Je však pravdou, že trenér mě určil i jako exekutora pokutových kopů, z nichž jsem se trefil asi třikrát nebo čtyřikrát.

V létě se o vaše služby zajímaly Strahovice. Vy jste však neodešel. Strahovický celek přece jenom hraje I. A třídu, kde není nouze o derby s okolními kluby. Proč jste se tak rozhodl?

Ano, kontaktoval mě trenér Strahovic. Měl jsem nastupovat ve středu pole. Motivačním faktorem byla osoba záložníka Ondřeje Pekárka, mého dlouholetého kamaráda, se kterým jsme si často chodili víkendově zahrát fotbal. Jsem však rodák z Chuchelné, navíc studuji vysokou školu v Brně a tréninky bych nestíhal. Naopak kouč Miroslav Bedrunka podle mých potřeb přesunul trénink na pátek, abych vše stíhal. Spoluhráči souhlasili, takže nebyl problém.

Zmínil jste, že studujete v Brně. Jak je pro vás náročné skloubit školu a fotbal dohromady?

Studuji medicínu na Masarykově univerzitě. Je to jeden z nejobtížnějších oborů vůbec, proto to není jednoduché. Ještě jednou - Miroslav Bedrunka mi vychází vstříc. Individuálně v Brně moc netrénuji. Mám zde partu kamarádů, s nimiž si jednou týdně chodím zahrát futsal, takže aspoň tímto způsobem se udržuji ve formě.

Naše redakce ve spolupráci s bývalým ligovým kanonýrem Zbyňkem Olendrem vyhlásila soutěž D-sport kanonýr Opavska. Zde jste obsadil druhé místo za osmnáctigólovým Tomášem Kretkem z Bohuslavic. Kdybyste zvítězil, mohl jste získat první cenu – kopačky dle vlastního výběru v libovolné hodnotě. Nemrzí vás to zpětně? Přece jenom k vítězství chyběl kousek.

Abych se přiznal, vůbec jsem o tom nevěděl, protože místní tisk nečtu hlavně kvůli tomu, že docela dost času trávím v Brně. Zpětně mě to ovšem určitě mrzí. Ale co se dá dělat.

Setkal jste se s odezvou u zbytku mužstva? Přece jenom čtrnáct gólů za podzim nedává fotbalista každý rok.

Samozřejmě v kabině padaly nějaké hlášky, že střílím hodně branek apod. O nic neobvyklého však rozhodně nešlo.

A co nabídky odjinud? Čtrnáct gólů většinou nenechává konkurenci klidnou.

Osobně se mi nikdo neozval. Každopádně já už jsem se rozhodl dříve. V Dolním Benešově jsem hrál za dorost. Byla možnost si zahrát i za mužský tým, jenže tehdy jsem dal přednost škole. Nyní už beru fotbal hlavně jako koníček.

Otázka závěrem. Jak hodnotíte podzim Chuchelné? Pátá příčka za dvacet bodů. Kam až by tým mohl na jaře dojít?

Tak to si neodvažuji odhadnout. V podzimní části mužstvo šlapalo výborně v obraně. Velkou zásluhu na tom má i gólman Tomáš Anděl, který nám v uplynulé sezoně vychytal záchranu. Jestli se bude dařit, můžeme pomýšlet hodně vysoko. Záleží to však i na štěstí a na tom, jestli se našemu týmu vyhnout zranění.