„Vyhodila mě zatáčka u Chlebičova, do které jsem si špatně nadjel. Byla to moje jezdecká chyba, nejel jsem nijak rychle. Vjel jsem do příkopu a spadl přes řidítka,“ vzpomíná na osudnou událost Ondra Malohlava a dodává:

„Kamarád, který jel za mnou, spadl také. Jemu se nic nestalo, takže zavolal sanitku. Nejdříve jsem si myslel, že mi také nic není. Neměl jsem na sobě jediný škrábanec. Když jsem se ale chtěl zvednout, nešlo to.“

Sanitka byla na místě během několika minut, zdravotníci zjistili poškození míchy. Po převozu na příjem opavské nemocnice prodělal Ondra vyšetření na CT, poté bylo rozhodnuto o převozu do Fakultní nemocnice v Ostravě. Tamní další vyšetření odhalila krvácení v oblasti pod plícemi, takže na operaci šel po týdnu.

„Během operace mi odstranili úlomky obratlů a páteř zpevnili šrouby. Na JIP jsem byl ještě čtyři dny, odkud mne převezli na Spinální jednotku. Zde jsem začal pomalu rehabilitovat. Rehabilitace probíhala ze začátku dost tvrdě. Postupem času se to začalo zlepšovat.

Rád bych poděkoval všem sestrám a lékařům,“ říká fotbalista.

V Ostravě by měl zůstat do konce listopadu, poté ho čeká Hrabyně, kde by měl pobýt až šest měsíců. Ondra se podle svých slov vždy těší na středu, kdy mu děda donese opavské noviny. „Sleduji výkony Opavy, Hlučína i okolních vesnic,“ uvádí.

Ve čtvrtek oslavil osmadvacáté narozeniny, do Ostravy jej jela navštívit čtveřice hráčů - Jarda Kolínek, Robin Wirth, Róbert Kovalík a Vladimír Čáp, kteří mu přinesli plakát týmu a podepsaný dres s třiadvacítkou, čímž svému spoluhráči udělali nesmírnou radost.

„Kluci mě chtěli hned navštěvovat, ale nebyl jsem na to připravený, takže jsem jejich návštěvu odkládal. Byl za mnou před čtrnácti dny Jarda Kolínek s Radkem Víškem, s fanoušky jsem v kontaktu přes Facebook, byl zde i Pavel Hadamczik,“ řekl Malohlava.

Zdravotní stav opavského útočníka se pomalu zlepšuje, jako pátému pacientovi mu v Ostravě do poškozené míchy umístili kmenové buňky. „Radši nemám s ničím počítat. Doktoři sami nevědí, jak to dopadne. Člověk se samozřejmě zajímá, jak dopadli ostatní pacienti,“ zamyslel se Malohlava a pokračoval:

„Ze začátku jsem cítil a ovládal svaly pouze od prsou nahoru, nyní se začínají zapojovat i boční břišní svaly, což je určitý pokrok. Ze začátku jsem byl hodně skleslý, připadal jsem si jako nějaká nudle. Teď je to lepší, i kamarádi, kteří mne sledují, hlásí pokrok.“

Ondřej Ludvík