Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Po devadesáti minutách toho měli hráči ve žlutých dresech plné zuby. Nejvíc asi Petr Ondrušík, který v závěru signalizoval své lavičce, že už nemůže a chytají ho křeče. „Nerad prohrávám. Když už máme prohrát, tak ať je to aspoň bolí. Tentokrát se mi to ovšem vymstilo a bolelo to hlavně mě," vysvětloval právě Petr Ondrušík, který se ještě v prvním poločase musel z pozice levého beka posunout na pravý kraj zálohy, kde nahradil zraněného Muchu.

„V sezoně nastupuji na postu levého beka anebo na kraji zálohy. Nedělalo mi to žádné problémy. Umím se přizpůsobit. Porážka mě hodně mrzí, měli jsme vyhrát," doplnil.

V sestavě hostů se objevilo hned několik bývalých fotbalistů Hlučína. Jmenujme například Ulmu nebo Nuce. Uničov držel otěže utkání pevně ve svých rukách a domácí do nějakých velkých šancí prakticky nepouštěl.

„V poslední době jsme výsledky moc neměli a všichni čekali, že Uničov porazíme. Před vlastními fanoušky inkasovat tři góly a nedat ani jeden, to je hrůza," prozradil Petr Ondrušík a ještě připojil několik postřehů na téma: vyrovnanost třetí ligy: „V MSFL je to hodně vyrovnané. Poslední mužstvo může klidně zdolat první. Nad uničovským týmem jsme měli jasně zvítězit a nehledět na papírové prognózy. Nechci se na nic vymlouvat."

Někteří si to již možná nebudou pamatovat, ale hlučínský obránce nebo záložník má s Uničovem osobní zkušenosti. „Před dvěma lety jsem v Uničově půl roku hostoval. Jeho kádr je de facto pořád pospolu. Na hostování vždycky přijdou jeden nebo dva hráči, takže mužstvo je sehrané," poznamenal Petr Ondrušík.

Hlučín obdržel branky po laciných chybách. U třetího gólu šel například Švajda úplně sám a v zakončení se mohl brankáře Pavlenky zeptat, kam to chce. „Není zápas, ve kterém neuděláme chybu. Soupeř vždycky dokáže jakýkoliv náš kiks potrestat. Pokud se od toho neoprostíme, nemůžeme začít vyhrávat," uvedla hlučínská osmnáctka.

Petr Ondrušík je jedním z fotbalistů, který si je moc dobře vědom toho, že Hlučín se pro něj může stát odrazovým můstkem. Ukáže se a z vyšších soutěží si ho vytáhne někdo další: „Pan Kot jasně říká: Hlučín je pro vás přestupní stanice. Buď se zde vytáhneme nahoru, anebo zde budeme hrát dlouho třeba jako Martin Hanus (úsměv)."

Petr Dušek