„Ve Vítkovicích jsem spokojený, pravidelně chytám druhou ligu. Fotbal mě znovu začal bavit,“ svěřil se Josef Květon. „Škoda jen, že se nám v poslední době výsledkově nedaří,“ naráží zkušený brankář na sérii čtyř porážek v řadě. „Nechci nám dělat alibi, ale trpíme na velkou marodku,“ dodává vzápětí.
Vítkovicím patří v aktuální tabulce FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE devátá příčka. „Sezona ještě neskončila, ale i tak máme zaděláno na nejlepší umístění v novodobé historii vítkovického fotbalu.“ zvedá prst Josef Květon.
Rodák z Bruntálu patří v současné době k nejlepším brankářům celé soutěže. Přitom není to tak dávno, co to s ním až tak dobře nevypadalo, chytal divizi, toulal se po Španělsku. „Bohužel, stalo se. Trenér Skuhravý mě chtěl v Opavě, já ale uvěřil svému agentovi a najednou byl problém,“ vrací se zpět ke svému kritickému období. Najednou si musel zvykat na to, že ho fotbal neuživí. Po krátké štaci ve Valašském Meziříčí přišla španělská facka. „Polský manažer mi slíbil angažmá ve třetí španělské lize. Vše vypadalo dobře, tedy až do doby, než mi ukázali smlouvu. Ta se neshodovala ani trochu s tou, kterou mi sliboval manažer. Rozhodl jsem se pro návrat domů a nakonec skončil ve Vítkovicích,“ pokračuje Josef Květon v povídání. „Tohle období bylo pro mě zkouškou, ale také mi dalo novou zkušenost po lidské stránce. Začal jsem si opět vážit toho, že mohu být profesionálním fotbalistou,“ svěřil se Josef Květon. V zimě dostal nabídku i z rodného Bruntálu, tu ale s díky odmítl.
Byť chytá ve Vítkovicích, stále má v srdci opavský klub. „V Opavě jsem toho prožil strašně moc. Když mám volno, chodím na její zápasy. Prožíval jsem její postup do ligy. Musím přiznat, že červík v hlavě hlodal. Přece jenom jsem mohl být součástí tohoto úspěšného týmu,“ pronesl třicetiletý gólman. „Byl jsem v Opavě v době, kdy se také rvala o ligu, ale v Jihlavě nám to nevyšlo. Tehdy ale nikdo atak postupu otevřeně nevyhlásil,“ vzpomíná.
Na otázku, zda po lize netouží, Josef Květon odpověděl: „Mým snem bylo vždy chytat ligu, a to v opavském dresu. Třeba se mi to někdy ještě splní. Člověk musí mít své sny.“
