„Bylo to výrazně nepovedené období,“ začíná rozhovor trenér Petr Sczur a má jistě pravdu, vždyť Suché Lazce jsou poslední a dokázalyvyhrát pouze jediný zápas.

„Nebylo to vždy o tom, že bychom byli fotbalově horší, ale prostě to kluci nezvládli. Jistou roli mohlo sehrát to, že jsme ztratili tři hráče hned v úvodu sezony, což je pro náš úzký kádr pohroma.“

Výkony Suchých Lazců opravdu nebyly vždy jen špatné, například zápasy s Ludgeřovicemi nebo s Jakartovicemi se relativně povedly, ale takových světlých okamžiků bylo příliš málo, a to trenér Sczur ví moc dobře: „Takový zápas s Bruntálem, to byla katastrofa, ale jak jsem říkal, když máte tak úzký kádr, a ještě k tomu máte hodně zraněných, těžko můžete dělat zázraky.“

Jedním z léků na úzkou soupisku je příchod posil v zimních měsících. „Prvně musím říct, že jsme tady měli nějaká hostování, ale ta už dále neprodloužíme. A co se týká posil, tak je bezpodmínečně nutné, abychom přivedli nějaké hráče, pokud se chceme udržet. Domnívám se, že tak 5 až 6 hráčů opravdu dorazí.

Nejvíce se zaměříme na obránce, jelikož právě v zadních řadách nám to nyní hodně skřípalo. Pak mě zajímají dva útočníci, ale nebudu samozřejmě jmenovat, zatím není nic na papíře, takže počkáme,“ říká sucholazecký trenér.

Suché Lazce mají velkou výhodu v tom, že i nyní mohou využívat hřiště s umělou trávou, což není sice zcela ideální povrch, ale v zimním období je to velmi ceněná věc.

„Kluci tam pravidelně každou sobotu chodí, což je dobře. Tréninky oficiálně nemáme, ale tohle je může trochu udržet v tempu. Navíc nás v lednu čeká turnaj ve Vřesině, což by mohlo být ideální místo pro sehrání se a přípravu nové taktiky,“ hlásí trenér Petr Sczur a dodává další zajímavou věc:

„Na tom turnaji bychom si chtěli omrknout nějaké hráče o které máme zájem, takže je to skvělá příležitost.“

Pokud se budete v Suchých Lazcích ptát na ambice do zbytku sezony, dostane se vám velmi jednoduché odpovědi. „Záchrana. Finančně na tom nejsme nejlépe, hodně kluků sem dojíždí a myslíme si, že pokud by se sestoupilo, tak už by návrat nebyl moc reálný.“

Petr Večeřa