Večerní prudká průtrž mračen sice vnesla do řad trenérů neklid, obavy z rozmáčeného terénu se nenaplnily. „Snad to bude tak hrozné, jak to vypadá,“ sledoval ve středu z okna bouřku nad Břeclaví látalův asistent Vilém Axmann.

„Při nejhorším dopoledne zaimprovizujete a po obědě bude hřiště suché,“ uklidňoval trenéry majitel hotelu Rose Jiří Dubský.

Ráno po půl deváté se celé mužstvo šikovalo na recepci, následovalo skupinové focení pro Deník a přesun na nedaleké hřiště břeclavké Lokomotivy.

A co bylo náplní tréninku. Nejdříve přišla na řadu švihadla, pracovalo se výbušnosti. Druhá půlka pilovala herní věci. „Pracujeme na posouvání, sklepnutí míčů, prostě věcech, které aplikujeme při hře,“ komentoval dopolední cvičení trenér Radek Látal.

Odpoledne bylo obdobně laděné. Navíc do tréninkového procesu byla zapojena střelba a nácvik obranných a útočných standardních sitaucí.