Vilém Kostka odmalička zbožňoval fotbal. Začínal v rodných Třebovicích. „Z Třebovic si mě vytáhl ostravský Baník. Bylo to velké,“ vzpomíná na rok 1962. Za první tým si sice nikdy nezachytal, ale i tak na Bazalech prožil nezapomenutelnou část svého fotbalového života. „Trénoval jsem s áčkem a chodil chytávat za béčko. Měl jsem tu čest trénovat s hráči jakými byli Mokrohajský, Ondračka, Pospíchal, Valošek, Stančo, nebo Wiecek. V Baníku jsem vydržel pět let. Bazaly byly svatostánkem,“ přibližuje Vilém Kostka. „Tyhle vzpomínky vám nikdo nevezme,“ zvedá prst.
„Během své kariéry jsem se potkal s Masopustem nebo Bicanem. S oběma mám dodnes doma fotky, respektive moje manželka, která mi vede archiv,“ říká hrdě bývalý gólman. Po konci v ostravském Baníku zamířil do VOKD Poruba a následně do Nové huti. „Kariéru jsem končil v okresním přeboru, v barvách Svinova,“ doplňuje.
Vedle fotbalu si zafáral i na šachtě. „Vždycky se říkávalo, že kdo chce být v Baníku, tak musí na šachtu Rudý říjen. Někteří kluci pracovali v ekonomické úseku, já šel i pod zem. Byl jsem na prorážce s otcem od Vaška Daňka. Říkával, že má syna, který to dotáhne daleko, a to se taky stalo,“ pokračuje v přehrávaní vzpomínek Vilém Kostka.
Ostravu nakonec definitivně opustil a přestěhoval se s rodinou do Smolkova na Opavsku. „Řekl jsem, že se přestěhuji jen tam, kde mají fotbalové hřiště. V Háji jsem ho našel,“ usmívá se bývalý hráč ostravského Baníku. „No hřiště… Trávník jak v okresním přeboru, zázemí také nic moc. Dnes to v Háji nepoznáte. Pavel Blažej udělal se zázemím zázrak. Je to velká moderna,“ chválí místního mecenáše Vilém Kostka.
Sám v Háji trávníkáře dělal. „Byl jsem v invalidním důchodu a tato práce mě naplňovala. Fotbalové plochy mě chytly. Vedle toho jsem pomáhal lidem i s trávníkovou péčí u rodinných domů,“ prozrazuje velký fotbalový nadšenec. „Vzorem bylo hřiště v Kravařích, kde dělal Miroslav Bedrich, to je pravý mistr svého oboru,“ zdůrazňuje.
V roce 2006 se dočkal svého velkého fotbalového přestupu. „Bylo to nečekané. Zprvu jsem si myslel, že jde o srandu. Ale oslovil mě Pavel Hadamczik, který zvedal fotbal v Opavě. Nabídl mi práci trávníkáře,“ vrací se k další etapě svého fotbalového života.
V Opavě se našel. „Tehdy to byl rodinný klub, panovala v něm skvělá atmosféra. Do práce jsem se těšil. Pavel Hadamczik byl obrovský hráč, co řekl, to platilo,“ nedá dopustit na bývalého generálního manažera SFC. „V Opavě jsem poznal trenéry jako Žemlík, Neček nebo Látal. Dobré hráče. Rád na tu dobu vzpomínám,“ oprašuje vzpomínky na působení v Městských sadech. „S trenéry musíte najít společnou řeč. Musíte jim vysvětlit, že hlavní hřiště je pro zápas a předzápasový trénink, na nic víc. V Opavě to naštěstí tehdy chápali,“ vykládá.
Budoucí osmdesátník stále žije aktivním životem. „Člověk musí žít, i když už nejsem tolik mobilní, tak chodím na fotbal k nám do Háje ve Slezsku, byl jsem i v Kravařích. A samozřejmě se starám o trávník u nás doma,“ končí povídání Vilém Kostka.
