Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Bývalý mládežnický reprezentant své země není ani přes svůj mladý věk na české fotbalové scéně žádným nováčkem. Dva roky kopal v Příbrami a loňskou sezonu strávil ve slávistické rezervě.

„V Čechách jsem od svých sedmnácti. V Příbrami jsem hrál jak za dorost, tak béčko a nějaké starty mám i za první tým ve druhé lize,“ popisuje svou dosavadní českou misi skvěle technicky vybavený fotbalista. S Marilou si nakonec ligu ale nezahrál. „Přišel nový trenér, ten se rozhodl dát šanci jiným cizincům a já se vrátil zpátky do Bosny,“ krčí rameny odchovanec Rudaru Prijedor.

V rodné zemi nastupoval v nejvyšší soutěži za FK Laktaši, nakonec ale jen jednu sezonu. „Můj agent mi domluvil zkoušku ve Slavii, kde mi dali smlouvu. Loni jsem hrával za béčko, a letos v létě mě poslali do Hlučína,“ pokračuje v povídání fotbalista, který má na svém kontě i dva duely za bosenskou jednadvacítku.

V Bosně hrál sice nejvyšší soutěž, odchod do Česka bere ale jako posun dopředu. „V Česku jsme více na očích, přece jen bosenský fotbal není tak sledovaný,“ podotkl Zoran Milutinovič, který mluví plynulou češtinou. „Jsem tu tři roky, bylo by smutné neumět jazyk,“ pousmál se hlučínský záložník.

Na zápasy druhé fotbalové ligy se těší. „ Je techničtější než ČFL, a to mi více sedí. Více se v ní, jak se říká, hraje fotbal,“ míní mladý Bosňan.

Při sledování jeho herního projevu je cítit, že má balon rád. Většina akcí Daňkova výběru jde přes něj. „V Bosně se sází hodně na techniku a mi taková hra sedí, uvidíme, co ale přinese samotná soutěž, jsme teprve v přípravě,“ upozorňuje Milutinovič, který by měl mít v Hlučíně na starosti i zahrávaní většiny standardních situací.

„Již jsme se s trenérem na toto téma bavili,“ přiznal mladý fotbalista, jenž by měl mít místo v základní sestavě jisté. „Rád bych hrál, snad jsem trenéra již přesvědčil,“ usmál se bývalý fotbalista Příbrami.

Při pohledu na soupisku Hlučína je zřejmě, že tým je tvořen z mladých perspektivních fotbalistů. Na druhou stranu bez velkých zkušeností. „Je pravdou, že zkušenosti nemáme. Ale každý se chce ukázat a říci si o ještě větší fotbal. Dobře si všichni uvědomujeme, o co hrajeme,“ podotýká Milutinovič.

Hra Slezanů potřebuje pořádně vypilovat, má zatím řadu nedostatků, černou můrou se stávají obranné standardní situace. „Dostáváme laciné branky, nechci se vymlouvat, ale během krátké doby se v Hlučíně tvoří nový tým, potřebujeme se pořádně sehrát. Pak už to půjde.

Chceme mít lepší výsledky, než měl tým loni, věřím, že se nám to podaří,“ zdůrazňuje dvaadvacetiletý středopolař, který je rád, že je za týmem již týdenní soustředění v Háji ve Slezsku. „Byl to pořádný záhul, trenér nás nešetřil, trénovali jsme čtyřikrát denně, teď už je to lepší,“ směje se mladý fotbalista.

Hlučín není Praha. Zoran na malé městečko v opavském okrese nedá dopustit. „Je tady pěkně, navíc v kabině je dobrá parta,“ popisuje Milutinovič, který se domů do Bosny dostane jednou za půl roku. „Až skončí příprava, přijede, za mnou přítelkyně, pak to bude veselejší,“ zakončil povídání Zoran Milutinovič.