Odchovanec opavského hokeje David Moravec už sedí ne na dvou židlích, ale dokonce na třech. Stále válí na ledě, kde v dresu Karviné patří k ozdobám II. ligy. Nějaký čas navíc televizním divákům nabízí vlastní postřehy z extraligových zápasů. A nově se stal prezidentem i jednatelem Hockey Club Karviná, s.r.o.

„Už bych nikam nešel. Za předchozí léta jsem se nacestoval až dost. Navíc mám rodinu a k tomu náš malý začíná hrát,“ říká osmatřicetiletý olympijský vítěz z Nagana 1998 a dvojnásobný mistr světa z let 1999 a 2001.

Jak došlo k tomu, že jste se stal prezidentem HC Karviná?

Při transformaci hokejového klubu jsem byl osloven majiteli, jestli bych do toho nešel.. Kývnul jsem. V podstatě celý život hraju hokej, a tak jsem neviděl důvod, proč bych na takový post neměl nastoupit. Asi bych byl spíš sám proti sobě.

Máte už jasno v tom, co ty funkce prezidenta a jednatele klubu obnášejí?

Je to zatím čerstvé, takže bych prozatím řekl, že nějakou představu mám, ale logicky jsem ještě do všeho nepronikl. Určitě budu zpočátku hodně spolupracovat s panem Vítečkem, který byl ve funkci přede mnou. Potom je tam druhý jednatel společnosti David Horák, který je rovněž propojený s Plus Oilem jako jeden z majitelů. Je ale jasné, že postupně jednotlivé věci budu přebírat víc a víc na sebe.

Na druhé straně bych ale rád řekl, že se stále naplno chci věnovat hokeji. Jde o to nastavit systém. Určitě to nebude o tom, že bych seděl v kanceláři a vyřizoval papírování.

Nezmění se tímto krokem vaše pozice v týmu, v němž kromě prezidentování stále působíte coby aktivní hokejista?

Ne. Absolutně nezasahuji a nebudu zasahovat do věcí ohledně tréninků ani složení jednotlivých pětek. To je plně v kompetenci trenéra Aleše Flašara. Jediné, co bychom mohli řešit, jsou trejdy (hráčské výměny – pozn. aut.). Ale o tom se koneckonců s Alešem už dávno normálně bavíme. Podobné je to i u finančních otázek. Ty jsou plně v kompetenci druhého jednatele.

Nebylo by vhodné, abych to řešil já sám, když stále sedím s klukama v jedné kabině. To by se mi jednak nelíbilo a jednak by se to lidem v klubu ani nemuselo vyplatit.

Znamená tento krok signál, že vy sám už v aktivní hokejové kariéře výš nemíříte?

Je to tak, už to mám za sebou. Za předchozích let jsem se nacestoval dost. Navíc mám rodinu, malý začíná hrát. Je v první třídě a hraje s třeťákama, takže i přes momentální velkou vytíženost se snažím co nejvíc chodit s klukem, kterému můžu předat něco ze svých zkušeností. Myslím, že i on může být rád, že já sám stále hraju, že se může podívat i on na mě. A soutěžíme spolu, kdo dá víc gólů na tréninku nebo v zápasech (směje se). Dá se říct, že on patří k těm motivům, které mě kromě lásky k hokeji drží na ledě.

Působíte v Karviné, která hraje stejnou soutěž jako Opava, tedy vaše rodiště. Navíc ve Slezanu stále působí váš kamarád Zdeněk Pavelek. Neuvažoval jste někdy o tom, že byste hráčskou kariéru zakončil tam, kde jste ji začal?

Na to stačí jednoduchá matematika. Zdeněk bydlí v Opavě, já v Ostravě a dostal jsem nabídku od majitelů z Karviné… Takže asi tak to je.

Kromě toho, že hrajete a nově i funkcionaříte v Karviné, jste už nějaký čas televizním spolukomentátorem. Jak jste se dostal k této práci?

Už delší dobu jsem byl v kontaktu s Robertem Zárubou. Kdysi jsme se totiž o této věci bavili s Davidem Pospíšilem, který už v té době s televizí spolupracoval. A my dva jsme od dob mého působení v Plzni kámoši. Nakonec i sám Robert projevil zájem, že by to nemuselo být špatné, kdybych to zkusil. A v podstatě hokej hraju, není to pro mě problém. Mám na starost jakoby Moravu, kde jsou čtyři extraligové kluby.

Potřebujete se na zápasy nějak společně připravovat?

To ne. Jsem spolukomentátor. Nebo spíš takhle, v přímém přenosu je komentátor a já vedle něj mám sedět jako hokejový odborník. Čili mým úkolem je objasnit ty situace, které se na ledě udály. Neříkám, kdo komu nahrál, ale spíš proč to udělal nebo neudělal, co by bylo vhodnější. Mám být tím v uvozovkách odborníkem, který to má laické veřejnosti pokud možno srozumitelně přiblížit.

A netlačí na vás v televizi třeba i z pohledu jazykové vybavenosti?

To právě naopak. Jediné, čeho se mám vyvarovat, je nemluvit hanlivě nebo nedej bože vulgárně. Ale nic jiného. Co se vyjadřování týká, je to možná až paradoxně úplně naopak. Vůbec jim to nevadí. Oni v televizi vědí, že jsem z Moravy, že mám „kratky zobak“. Berou to jako zpestření, stejně jako třeba u kluků od Pardubic, kteří samozřejmě víc natahujou a dávají tam ty své typické koncovky.

Máte po zápasech nějaké rozbory a hodnocení toho, co jak jste řekli, postřehli nebo okomentovali?

Ne, nic takového tam není. Příprava na přenos probíhá tak, že přijdu na komentátorské stanoviště půl hodiny před začátkem zápasu. S komentátorem si řekneme akorát nějaké téma, třeba koho vyzdvihnout. On mi řekne nějaké vlastní postřehy, já k tomu doplním svůj osobní pohled. Pak projdeme statistiky, soupisky a jde se na to.