Opavský fanoušek si jistě pamatuje i na jeho mladšího bratra Bohuslava, jenž hrával za Slezan a ve slezské metropoli se i nakonec usadil. Bratrské setkání se ale v týdnu nekonalo.

Byť má mladší z dvojice postavený v Kylešovicích dům, v současné době se nachází v Norsku, kde již pátým rokem působí v prvoligovém Gjovíku, shodou okolností v městě, kde náš nároďák odehraje dva přípravné duely. „Je to paradox, potkáme se s bráchou až v Norsku, měl by být součástí týmu, který se bude o nás starat,“ vysvětluje František Ptáček.

„Už jsme si dokonce i volali,“ doplnil pětatřicetiletý reprezentant.

Na návštěvě u svého sourozence v Opavě už byl. „I cestou sem do Kravař jsem na jeho bydlení koukl. Když to přeženu, tak ale častěji za ním jezdíme do Norska, protože tam většinu roku je,“ pousmál se čtyřnásobný vítěz extraligy a jeden z rekordmanů v počtu odehraných zápasů.

Pozvánka do národního týmu pražského rodáka potěšila. „Na soustředění jsem se těšil a pozvánky si vážím,“ nechal se slyšet hokejista, který extraligu válel vedle Budějovic také za Spartu a Karlovy Vary. „Navíc týden jsem nebyl na ledě, člověk do toho tak znovu dostal chuť,“ tvrdí František Ptáček, vypadnutí ve čtvrtfinále ho už přebolelo. „Zamrzí to, obzvlášť když vidíte, jak vyřazovací boje pokračují, ale život jde dál, musíme se dívat dopředu,“ podotýká František Ptáček.

Z toho, že by se v konečné nominaci pro světový šampionát na Slovensku neobjevil, vědu dělat nebude. „Je to sport. Klukům popřeju hodně štěstí a budu jim fandit,“ říká jedna z velkých postav celé české extraligy.