Svou štaci v realizačním týmu mužstva ze slovutné KHL bere Haas jako velkou výzvu. „Když jsem se po dvanácti letech v Německu vrátil do Česka, bylo tady pro mě těžké se prosadit. Ročně jsem najezdil kolem padesáti šedesáti tisíc kilometrů, abych ukázal, co umím. Pocházím sice z Opavy, bydlím v ní a Praha je z ruky, ale stejně jsem zvažoval, že z Opavy odejdu a odstěhuji se za prací jinam," řekl na úvod Rostislav Haas.

Jak vůbec došlo k jeho prvním kontaktům s pražským Lvem? „ Zavolal mi kamarád a trenér brankářů na Spartě Radek Tóth, který mě o Lvu informoval a zmínil se o mně. Pak už se Lvem proběhly první kontakty, některé i přes Petra Břízu (brankářská legenda pražské Sparty a její současný předseda představenstva – pozn. red.), který o mě podal recenze kouči Jandačovi," upřesnila bývalá hvězda opavského Slezanu.

Spolupracuje s GDI

Rostislav Haas je ale také zástupcem brankářské školy Goalie Development Institute pro Českou republiku, Polsko a Slovensko. S GDI, za kterou stojí současný kouč gólmanů Vancouver Canucks Ian Clark, ovšem není v České republice jednoduché prorazit.

„U nás jsem ještě neměl takovou trenérskou kvalitu, abych mohl dát dohromady kemp GDI. V Německu stojí kemp pro profíky 1500 eur a nedokážu si představit, že v Česku někdo zaplatí za kemp tolik peněz. Není to zvykem. U nás mají hráči smlouvu na dvanáct měsíců a o další tréninky se nějak extra nezajímají," mínil Rostislav Haas a pokusil se o srovnání s hokejem v Německu:

„V DEL (nejvyšší německá hokejová soutěž – pozn. red.) je běžné, že brankáři chodí jednou dvakrát ročně na brankářské kempy. Kdo německý hokej sleduje, tak vidí, že před pěti šesti lety byla v Německu řada brankářů z ciziny, hlavně z Kanady. Nyní už to ale neplatí a převažují „domácí" gólmani, což je vidět i na reprezentaci. I když není německý nároďák na takové úrovni jako náš, brankáři z Německa patří mezi světovou špičku."

Zdroj inspirace: Dennis Endras

Někdejší opora druholigového Freiburgu se k GDI poprvé dostala při svém angažmá v německé extralize, kde působila coby dvojka v Augsburgu. „Viděl jsem, jaké metody používá Dennis Endras, kterému jsem kryl v Augsburgu záda a bylo to něco neuvěřitelného. Znal jsem ho, když hrál třetí ligu, druhou ligu, pak jsme proti sobě chytali a nakonec se sešli v jednom klubu.

Za celou dobu udělal Endras obrovský pokrok v chytání, což byl pro mě obrovský šok. Když jsem se podíval na sebe, co jsem se učil, a co dělal na tréninku on, bylo to jako nebe a dudy," prozradil gólman, jenž si zachytal i v české extralize: „Byla to vskutku revoluce v chytání. Laik si to nedovede představit, ale zlikvidovat druhou a třetí dorážku je složité. Osobně jsem se při chytání těchto dorážek hodně nadřel a přesuny v brance mi trvaly déle.

A pak jsem viděl Endrase, jak se pouze sklouznul a všechny puky mu mířily do břicha."

Na starosti bude mít Pöpperleho a MacIntyra

Čerstvý trenér brankářů pražského Lva bude mít na starosti českého reprezentanta Tomáše Pöpperleho a devětadvacetiletého Kanaďana Drewa MacIntyra. Poprvé se s nimi setkal v pondělí. „Mám o nich informace, ale na ledě jsem je ještě neviděl. Nějakou představu o trénování s nimi mám, ale zatím to neřeším. Musíme se teprve navzájem poznat," uvedl třiačtyřicetiletý Haas, jenž se gólmanům věnuje řadu let.

Důležitou roli v brankářském řemesle hraje nepochybně také psychika. Podle Haase dokonce větší než taktická a technická stránka věci. „Můžete mít skvělého gólmana po technické stránce, ale pokud není psychicky odolný, je to k ničemu. Třeba takový Martin Brodeur není ani z dvaceti procent tak dobrý v technice jako Jonathan Quick, ale skvěle umí číst hru a žádný gól jej psychicky tolik nesrazí," vysvětloval bývalý brankář Slezanu.

Nechceš trénovat, netrénuj

Rostislav Haas dále přiznal, že s brankáři je nutné pracovat, protože prakticky neustále čelí enormnímu tlaku. „V šedesáti sedmdesáti zápasech za sezonu inkasují velké množství branek a záleží na tom, jak se dokážou vypořádat s porážkami i obdrženými góly, což není vždy jednoduché. Na světě je málo trenérů, kteří dovedou brankáře podržet, protože když se nedaří, je nejjednodušší svést vinu na gólmana.

Znal jsem i kouče, kteří, když se vyhrálo, říkali: mančaft byl dobrý a když se prohrálo, tak tvrdili gólman byl špatný," divil se bývalý opavský brankář, který přijal německé občanství. Na otázku zda někdy nechtěl být spíše hlavní trenér odpovídá vítěz 2. bundesligy v dresu Freiburgu následovně. „Nikdy. Pro mě je trenér chudák. Po celou dobu své profese je v těžkém psychickém presu. Vezmu to z mého pohledu. Mám na starosti dva nebo tři brankáře, kterým se mohu věnovat individuálně," posunul se dále Haas.

„Trenér se ale musí starat o kádr pětadvaceti hokejistů a když má štěstí, budou z nich pouze dva problémoví, kteří mu jsou schopni zkazit trénink. Nechtějí trénovat a svou náladou a špatnou morálkou rozbíjejí mužstvo zevnitř. Já razím heslo: nechceš, netrénuj. Pokud někdo trénovat nechce, je to ztráta času jak pro něj, tak pro mě," řekl na závěr Rostislav Haas, jehož děti se potatily.

Syn i dcera se totiž hokeji aktivně věnují. Dotáhnou to podobně daleko jako jejich otec?

Jan Šimek