Kliknutím zvětšíteVždyť si vezměte. Od sezony 2017/18, kdy převzal extraligové mužstvo Třince jako hlavní kouč, prošel třikrát do finále play-off (loni mu vyřazovací boje překazil koronavirus), dvakrát slavil mistrovský titul. K tomu v základní části skončil třikrát druhý a jednou třetí. A pozadu nezůstal ani na evropské scéně, kde dosáhl na semifinále Ligy mistrů, a finále Spengler Cupu (byť kvůli MS dvacítek vedl mužstvo asistent Marek Zadina).
V čem je Varaďovo kouzlo? „Známe poměry v Třinci a víme, že jsou na tom finančně dobře. Mohou si ukázat na hráče, které potřebují. Ale to samozřejmě není vše,“ říká pro Deník uznávaný trenér Vladimír Vůjtek starší, který Varaďu dobře zná. Už jako náctiletého ho vedl ve Vítkovicích, nebo i v reprezentační dvacítce.
Podle něj je důležité umět řadu hvězd soutěže a reprezentantů v čele s kanonýry Matějem Stránským či Martinem Růžičkou vést a udělat z nich šlapající kolektiv.
„Zároveň se mi líbí, že tam vedle nich hrají i bezejmenní hráči jako Hrehorčák, Roman, nebo Kovařčíkové. Díky nim je jedno, jestli na led naskočí první nebo čtvrtá lajna, všichni jsou nebezpeční a jsou schopni rozhodovat zápasy,“ připomíná Vladimír Vůjtek. „To je základní věc, která se Vencovi i celému klubu v Třinci povedla. Táhnou za jeden provaz, makají jeden za druhého a z toho jsou výsledky,“ pokračuje.
„Samozřejmě první dvě lajny toho udělají víc, protože hrají i přesilovky a dávají v nich góly, ale i ten zbytek si svých patnáct minut na ledě odehraje velice dobře. Jsou schopni dávat góly, odmakají to, jsou na ně fauly, které pak elitní útoky zúročí. Tohle dal Venca velice dobře dohromady a svou buldočí povahu přenesl na celé mužstvo,“ dodává někdejší kouč národního týmu.
BULDOK PŘILETĚL
Právě ona buldočí povaha pomohla Varaďovi jako hráči dostat se do NHL, do finále Stanley Cupu. Nebo s národním týmem dojít až ke dvěma titulům mistra světa. Vše si vydřel a vybojoval. Stejně přistupuje i ke svým svěřencům.
„Každý musí odvést maximum, bez ohledu na to, o koho jde. Jinak je Venca schopný i velmi dobrého hráče posadit, nebo ho poslat do čtvrté lajny, aby se vzpamatoval. Prostě kdo hraje dobře, hraje a má jeho důvěru. To se mu pak vrací,“ vysvětluje Vladimír Vůjtek.
Aby nastínil, jak Varaďa hokej prožívá, vzpomíná historku z roku 1995 a mistrovství světa juniorů v Kanadě, před nímž se zranilo pět hráčů.
„Už nebylo, kam sáhnout, tak Franta Černík jako vedoucí týmu zavolal Vencovi. Ani nevím, jestli to zvedl on, nebo jeho maminka, každopádně jsme se dozvěděli, že před třemi hodinami přiletěl z Ameriky. Jenže místo odmítnutí nám do sluchátka řekl: ‚Sedám na první letadlo a letím zpátky.‘,“ vypráví bývalý trenér.
Nakonec odehrál skvělé mistrovství světa a dostal se do výběru nejlepších hráčů českého týmu.
„Myslím si ale, že to ilustruje to, jaký je sportovec, jak měl už v osmnácti hokej rád a bez ohledu na to, že rodinu neviděl půl roku, obětoval Vánoce, sebral se, a přijel přes půl zeměkoule pomoci. Ukázalo to jeho charakter a to, že v hokeji chce něco dokázat,“ líčí Vůjtek.
TRENÉR? NEŘEKL BYCH
Byť Varaďu zná dvojnásobný mistr ruské ligy odmala, neřekl by o něm, že bude někdy trenérem. Natož úspěšným.
„Myslel jsem si, že touto cestou nepůjde, že nejde o vhodného člověka pro tuto práci. Ale přesvědčil mě, že to dělá dobře. Víte, ono se těžko předtím, než k trénování přijdete, říká, jaký budete,“ podotýká Vůjtek a dává jeden příklad.
„Nemohu si teď vzpomenout na jméno, ale v NHL byl jeden Rus, především rváč, hokej ani moc nehrál. Pak ale začal v Rusku trénovat a byl docela úspěšný. Nechci tím říct, že by Venca byl rváč. Šlo ale o tvrdého a zarputilého hokejistu, který šel do všeho po hlavě. Teď však dělá trenérskou práci s rozumem a rozvahou,“ míní Vladimír Vůjtek.
Velkou roli přitom přisuzuje i asistentu Marku Zadinovi. „Neznám přesně realizační tým Třince, ale Marka ano. Vždy to byl přemýšlivý kluk, měl hokej odmalička daný, hrál ho s pohodou a možná on tomu dodává klid, rozvahu. Spíše opak Vency,“ uvažuje kouč. „Ale to je jen moje úvaha, přece jen těžko to takhle z dálky mohu s jistotou vidět a tvrdit,“ upozorňuje hned Vladimír Vůjtek.
KAMARÁD KUBINA ŽASL
Překvapení z výsledků týmu vedeného Varaďou neskrýval už před dvěma lety ani jeho kamarád a bývalý spoluhráč Pavel Kubina. „Nečekal jsem to,“ přiznal v rozhovoru pro Deník.
„Myslím si, že může být jedním z nejlepších koučů v lize. Na ledě to byl vždy dříč, pral se za všechny hráče, nechal tam vše. A to předvádí i na střídačce,“ doplnil Kubina s tím, že jeho hokejová minulost hraje pro něj.
„Hrál v NHL, za reprezentaci, patřil k našim nejlepším útočníkům. Když něco řekne, těžko mu můžete odporovat. Pak se nemůžete divit, že kluci pro něj nechají vše,“ věděl Pavel Kubina.
Že by kralování s Třincem v české extralize nemusel být Varaďův strop, nepochybuje ani Vůjtek. „Jednak umí řeč, což je základ k tomu, aby mohl jít směrem na Západ, nikoli na Východ. Navíc v Americe dlouhé roky hrál, takže když mu tam někdo trochu pomůže, není to při těch úspěších tady, které navíc mohou pokračovat, vyloučeno,“ přemýšlí Vladimír Vůjtek.
„Už tam někteří naši trenéři byli, ale třeba neměli NHL tak zmáknutou jako Venca, a byť nebyly hvězdami, byly tam. Proč by teď nemohl projít Venca?“ ptá se.
„Každopádně to, že je nyní v Třinci úspěšný, mě nepřekvapuje. Mužstvo má dobré, dostat se ale na samou špici už chce něco navíc, než jen skvělé hráče. Chce to dobré zázemí, vedení, ve správnou chvíli ukázat na správné hráče a to se mu tam daří,“ uzavírá uznale Vladimír Vůjtek.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
