Kliknutím zvětšíteŠestadvacetiletý borec, který v mládeži působil v Prostějově, přispěl v 33 zápasech 25 kanadskými body, s Moravskými Budějovicemi navíc vstřelil svůj první druholigový hattrick. Šikovný hokejista navíc v průběhu sezony začal v klubu působit na pozici koordinátora sportovní a dotační činnosti. „Hlásil jsem se do výběrového řízení hlavně kvůli diplomové práci, nakonec jsem se ale asi zalíbil, tak jsem do toho šel,“ usmívá se Štindl.
Honzo, základní část jste zakončili na druhém místě, o tom se vám před sezonou asi ani nesnilo…
Určitě jsem takovou představu neměl, chtěl jsem hlavně být v play-off.
O vašem postupu přímo do semifinále rozhodlo to, že poslední Moravské Budějovice v posledním kole vůbec nepřijely. Necítíte trošku pachuť z toho, že jste poslední krůček nemohli udělat na ledě?
Vyjádřím se k tomu trošku jinak. Nečekali jsme to, ale věděli jsme, jak moc je důležitý i zápas v Havlíčkově Brodě. Vadí mi, že se na havlíčkobrodských stránkách psalo, že jsme postoupili bez boje. Rozdali jsme si to s nimi v předposledním utkání na férovku a vyhráli jsme 4:1.
V čem podle vás tkví největší síla letošního Slezanu?
Myslím si, že současné postavení v tabulce je hlavně díky tomu, že jsme dobrá parta. Dokážeme si vyhovět, každý umí přijmout svou roli v týmu. V zápasech nás to zdobí.
Cítíte, že si opavský hokej opětovně získává důvěru opavské sportovní veřejnosti?
Samozřejmě. Cítíme to hlavně od lidí, kteří si cestu na zimák najdou. V průběhu sezony se zvedaly návštěvy, čím atraktivnější soupeř přijel, tím více lidí přišlo. Podpory si neskutečně vážíme a věřím, že jsme to lidem spláceli, ať už se jedná o zápas s Šumperkem nebo dvě domácí výhry s Havlíčkovým Brodem.
Pojďme přímo k vám. Sezonu jste zahájil v obraně, pak vás ale trenéři dali do útoku a byl jste hodně produktivní…
Na začátku sezony jsme měli málo obránců a trenéři za mnou přišli, jestli by mi nevadilo, kdybych začal v obraně. Neměl jsem s tím problém. Byli se mnou spokojeni, nicméně pak se doplnil kádr a domluvili jsme se, že půjdu do útoku. Celkem se mi dařilo, chodil jsem na přesilovky i oslabení nebo důležitá buly. Na hráči je taková důvěra znát a víc si věří. Dovolil jsem si na ledě víc věcí než dříve.
V průběhu sezony jste nastoupil i do klubového vedení, jak k tomu došlo?
Studuji ještě na Vysoké škole báňské a píšu diplomovou práci na téma Hokejový klub Opava. Domluvili jsme se, že se pokusím přihlásit do výběrového řízení, jen jsem to prostě šel zkusit. Asi jsem se jevil porotě dobře, takže mi nabídli v klubu určitou funkci, kterou jsem bez váhání přijal a jsem za ni nesmírně rád.
Jaká je přesně vaše funkce?
Jsem koordinátorem sportovní a dotační činnosti. Mou povinností je shánět dotace pro klub. Nejedná se o dotace přímo na chod klubu, ale jedná se spíš o mládež. Podařilo se mi třeba získat dotace na podporu bruslení pro mateřské školy, na které si jako klub nesmírně zakládáme. Z dětí, které se tohoto projektu účastní, chceme vyselektovat děti do přípravky. Vážíme si toho, že nám město Opava tuto dotaci poskytlo.
Jak to vůbec s mládeží momentálně vypadá?
Začnu zase bruslením pro školky, to je naše gró. Pak máme přípravku, ve které je momentálně asi 25 dětí. Dále máme druhou, třetí, čtvrtou a pátou třídu, za což jsme nesmírně rádi. Dětí je v těchto třídách dost. U mladších a starších žáků je to horší, dětí je ve sportu obecně málo. Souvisí to i s rekonstrukcí zimáku. Věřím, že když se bude se zimákem něco dít, bude jednodušší na něj rodiče dostat.
Když se mám vyjádřit k dorostu a k juniorce, tak přístup kluků starších patnácti let je pro mě osobně zklamáním, ale to už tak úplně není otázka na mě. Každopádně všem trenérům mládeže patří velký dík, jejich práce není vůbec jednoduchá.
Je pro vás těžké skloubit hráčskou i funkcionářskou roli? Do toho navíc studium…
S tím jsem do toho šel. Na studentský věk už nejsem nejmladší a musím se nějak živit. Bylo to pro mě ideální načasování a nemůžu si stěžovat, že nemám čas. Chci hrát naplno hokej, naplno studovat i naplno pracovat.
Cítíte, že máte v druholigové éře klubu na dosah historický úspěch?
Cítí to celá kabina, věděli jsme to i před zápasem s Havlíčkovým Brodem. Za sebe říkám, že si strašně vážím toho, že můžu v tomhle týmu být.
Jak vnímáte to, že sezona vám skončila předčasně?
Zdraví je na prvním místě. Rozhodnutí ukončit sezonu respektujeme, i když je nám líto, že druhé místo v naši skupině nevylepšíme. Je to pro nás velká výzva směrem k novému ročníku, kdybych rádi hráli opět nahoře a letošní umístění ještě vylepšili.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
