Kruh hokejisty Miroslava Javína se uzavírá

Třiačtyřicetiletého hokejového veterána, jenž s Karvinou směle bojuje na samotné špici druhé ligy, jsme vyzpovídali po sobotním zápase v Opavě, kde Karvinští prohráli 4:6.

Karviná se po rozpačitém úvodu sezony rozjela a vede druhou ligu, ovšem nyní před play off se rozjetá mašina nějak zasekává…

Jo, moc se nám teď nedaří, pár zápasů jsme nezvládli, ale více jsme potrénovali, takže věřím, že forma je dobře načasovaná a přijde právě v play off.

Pro vás osobně jde o druhou sezonu v druhé lize. Byl pro vás šok skok z nejvyšších hokejových pater až do třetí nejvyšší soutěže?

Kvalita hráčů určitě není taková jako v extralize, ale nestěžuji si. Překonal jsem to, zvládl a dál bych to neřešil. Na druhou stranu si myslím, že má celkem kvalitní úroveň, daleko lepší než třeba v Čechách, což je dáno i spoustou bývalých extraligových či prvoligových hráčů tady ve skupině Východ. Jednak jsou velká pomoc mančaftům a zadruhé táhnou diváky do hlediště.

Jak vzpomínáte na začátky své kariéry? Pakliže se nepletu, začínal jste právě v Karviné…

Rád na to vzpomínám, ale je to dávno, takže dnes už to nikoho nezajímá. Opravdu ale vzpomínám na ty časy dobře. Začal jsem druhou ligou v Karviné, takže se vracím přesně tam, kde jsem začal, což je trochu symbolické.

Dobře znáte taky zdejší prostředí v Opavě…

(porozhlédne se po zimním stadionu) Rád na to vzpomínám, sešla se tady celkem známá hokejová jména a jsem velice rád, že jsem si tady mohl zahrát.

Jste v kontaktu s někým z tehdejšího opavského týmu?

Z tehdejšího týmu si na nikoho příliš nevzpomínám, snad jen na trenéra Lubomíra Oslizla, kterého jsem potkal loni, když trénoval Přerov. Z tehdejších opavských hráčů těžko někdo ještě hraje. Možná že ano, nechci nikomu křivdit, ale opravdu nevím.

Z Opavy pak přešla extraligová licence do Havířova, kde jste strávil tři roky, které asi nebyly úplně ideální…

Byly to tři sezony trápení, protože v Havířově jsme se přece jenom motali na konci tabulky a nebylo to moc dobré. Byly tam nějaké problémy, které nakonec vyústily až v jakési ukončení celé činnosti klubu. Teď se tam hokej rozjíždí znova a věřím, že to bude lepší než v minulosti.

Hokej jste si vyzkoušel i v polské nejvyšší soutěži v dresu Unie Osvětim, se kterou jste získal mistrovský titul. Prý jste měl dokonce díky polským předkům možnost reprezentovat Polsko…

Ne, žádnou nabídku jsem neměl, takže jsem nic nezvažoval, tohle je pouze novinářská kachna.

A jaká je tedy úroveň polského hokeje?

Hráči tam nejsou kombinačně tak dobře vybaveni jako čeští hráči, ale bruslit už dneska umí každý. Poláci už jsou na tom dnes bruslařsky velice dobře, působilo tam i pár českých trenérů, takže už úroveň tamějšího hokeje stoupá. Jenže velkou nevýhodou pro polský hokej je, že jde o sport snad z druhé desítky popularity. Hokeji se tam moc nedaří, nepřejí mu sponzoři, zkrátka na něj nejsou peníze.

Takže ani zázemí není na vysoké úrovni…

O tom se moc vyjadřovat nebudu, ale je to horší než na našich zimácích v krajském přeboru.

Velkých úspěchů jste ovšem dosáhl na Slovensku. V dresu Slovanu jste získal zlatou medaili, s Košicemi pak stříbro a bronz…

Měl jsem štěstí na skvělé týmy, šlo o opravdu vynikající období mé kariéry. Nemůžu si v žádném případě na nic stěžovat. Poznal jsem tam hodně kvalitních lidí i hráčů, hodně rád na slovenská angažmá vzpomínám i se ženou a rodinou, která tam byla se mnou, fakt výborné období.

Nyní ovšem působíte v Karviné, kde stále patříte k nejlepším hráčům, ovšem věk se zastavit nedá. Jak dlouho ještě plánujete vydržet?

Pokud mě osloví v Karviné, tak budu pokračovat, pokud ne, už se nikam cpát nebudu.

Co vaše civilní zaměstnání? Čím se živíte?

Normálně pracuji. Jsem vystudovaný ekonom a dělám si svou kancelářskou práci.

U hokeje byste nechtěl zůstat třeba v roli trenéra?

Zatím jsem o tom nepřemýšlel, takže nevím. Asi by mě to ale neuživilo, takže zatím s tím nepočítám.

Jan Šimek