Tušíte, kdy by se kanadská juniorka mohla rozjet?

Nevím vůbec nic. Nejdřív se plánovalo, že se začne čtvrtého února, ale pak to přeložili. Nikdo nic neví.

Jak se udržujete v kondici?

Teď nijak netrénuji. Není to jak udělat. Všechno je zavřené, ledy si kupovat nemůžu a do fitka to taky nejde. Je to náročné, doma se nepřinutím, takže odpočívám a čekám na odlet. V Kanadě se připravím dobře a do sezony půjdu připravený.

Měl byste opět chytat za tým Soo Greyhounds, kde jste působil už loni?

Ano, byl jsem tam hodně spokojený. Nevěděl jsem, co od toho čekat, bylo to nové, ale hodně mi pomohl Jarda Pytlík. Třeba i s bydlením, protože jsme spolu byli u jedné rodiny. Po sezoně jsem se bavil s trenérem a ten říkal, že se mnou byli spokojení a jsou rádi, že mě poznali. Ale byla to krátká doba.

Dalo vám vaše působení v Kanadě hodně?

Posunulo mě to dost. Jak lidsky, tak i po hokejové stránce. Lidsky v tom, že jsem to zvládl a oťukal jsem se. I když jsem třeba něčemu nerozuměl, tak mi kluci pomohli a vše mi vysvětlili. Bylo to super. Co se týká hokeje, tak všechno bylo rychlejší. Jsou tam situace, které u nás moc nevidíme, a kluci tam na tom jsou fakt dobře. Sám jsem musel zrychlit bruslení, přemýšlet více dopředu a číst více hru.

Teď jste bez angažmá. Jak to, že nechytáte za Frýdek-Místek?

Nechtěl jsem, z osobních důvodů…

Nebyla možnost, že byste se přesunul do Třince, kde jste loni okusil i extraligu?

Tam určitě ne. Šlo o celou organizaci.

Letos jste za Frýdek-Místek odchytal jen čtyři zápasy. Byl i to důvod toho, proč jste chtěl odejít?

To ne, více toho ani odchytat nešlo. Kvůli covidu se to pořád zavíralo a bylo tam strašně moc mezer mezi zápasy. Odešel jsem z jiných důvodů.

A neplánujete, že byste pokračoval jinde v Česku?

To jsem zatím neřešil. Vzhledem ke koronaviru je to všechno těžší, navíc jsem v Třinci pod smlouvou, kterou jsem jen přerušil. Prioritou je ale návrat do Kanady, má mi to co dát.

Rysi prohráli pátý zápas v řadě. Tentokrát v Litoměřicích.
Za Rysy chytal Kacetl. Frýdek-Místek však prohrál i popáté

Nedávno jste byl důležitou součástí české dvacítky na juniorském šampionátu. Jak ho zpětně hodnotíte?

Myslím, že jsme tam nechali všechno. Na klucích jsem viděl, že jsme si na každého věřili a chtěli jsme podat co nejlepší výkony. Nebudu říkat, že to bylo povedené, když jsme došli jen do čtvrtfinále, máme na víc, ale vážně jsme tam nechali všechno. Po zápase s Kanadou bylo v šatně hodně smutno, všechny to mrzelo.

Kanadu jste ale ve čtvrtfinále hodně potrápili. Měli jste na ně?

Chvílemi jsme byli i lepší, oni toho moc neměli. Nebyla to ta Kanada, kterou známe. Rozhodl asi nájezd Cozense. Jel na mě sám, dal mi to do lapačky, ale nějak se to svezlo a propadlo do brány. Byl to smolný gól. Měli jsme šance, ale nevyužili jsme je. Každopádně jsme s nimi hráli vyrovnanou partii.

Vy jste na turnaji zasáhl do čtyř zápasů. Byl jste se sebou spokojený?

Vždy to může být lepší, ale celkově jsem spokojený. Po zápasech jsme to vždy hodnotili a koukali jsme na videa. Třeba od Švédů jsem dostal sedm gólů, nedá se říct, že to byl dobrý výkon, ale když jsem se pak na to koukal, tak jsem tam měl i hodně dobrých věcí. Každopádně sedm gólů je moc, to omluvit nejde.

Hrálo se v Kanadě, kolébce hokeje, ovšem bez diváků a v bublině. Jaké to bylo?

Bylo to jiné a specifické, ale měli to udělané dobře, i bez diváků. Na kostce se pouštěly různé zvuky, každopádně fanoušci na turnaji chyběli. Jsem rád, že jsem to loni mohl zažít doma, kde chodila plná hala. I tak to ale byl pěkný šampionát a jiná zkušenost. Bylo to náročné, ale o to hezčí.

Na podzim jste měl projít drafem NHL, nakonec na vás ale nikdo neukázal. Čím si to vysvětlujete?

Nevím, proč mě nikdo nevzal. Asi jsem se jim nelíbil. Ale stalo se, co se stalo a já musím jít dál. Mám ještě dva roky, a když člověk něco nevyhraje, tak se pokaždé něco naučí. Samozřejmě, že to bylo zklamání, ale dívám se na to i jinak. Když je někdo vážně nemocný, tak to je vážný problém, já jsem jen nebyl vybraný v draftu, navíc mám ještě další dvě šance. Jedu dál, a když to řeknu blbě, tak se nic neděje. První měsíc jsem sice neměl moc chuť do hokeje, ale potom to přešlo. Pomohli mi i super lidi, kamarádi a já jsem tak mohl myslet i na něco jiného.

Jak dlouho ještě chcete vyčkávat na návrat do Kanady? Dal jste si nějaký termín, do kdy chcete mít jasno?

Uvidíme, co bude, ale žádné limity nemám. Chci se tam vrátit, a pokud ta možnost bude, tak se tam vrátím. Zatím vyčkáváme na Kanadu, ale plánovat do budoucna nemá smysl.