Šestadvacetiletý útočník vede se svým Dallasem před čtvrtečním šestým duelem série 1. kola Stanley Cupu nad Calgary 3:2 na zápasy, Stars zároveň patří mezi adepty na celkové vítězství. „Myslím, že máme solidní šanci. Tým je dobře poskládaný. Je v něm zkušenost, rychlost i mládí. Zároveň ale víme, že je tu ještě řada týmů, které jsou také hladové,“ řekl Deníku Faksa.

Že by však tento duel měl být rozhodující, si nemyslí. „Je to play-off a zvlášť letos se dva zápasy po sobě pořád dají vyhrát. Stav 3:2 je výhoda, ale rozhodnuto není,“ dodal.

Jak zatím souboj s Calgary hodnotíte?
Osobně se na ledě cítím výborně. Hodně hraju, nemám si na co stěžovat. Akorát naše lajna má trochu defenzivnější úkoly, proto produktivita není taková. Pokud jde o tým, tak začátek byl těžký, ale měli jsme super kemp, makali jsme skoro měsíc každý den, zápasy už byly pak jiné. Myslím si ale, že si to pomalu sedá, zlepšujeme se každým zápasem, ty dva poslední se nakonec mohou ukázat být těmi klíčovými.

Proč?
Jsme po celou sérii lepším týmem, akorát musíme proměnit šance. Když budeme hrát jako v posledních dvou zápasech, tak sérii otočíme a vyhrajeme.

Může být zlomové, že jste čtvrté utkání zachránili 12 vteřin před koncem, nakonec vyhráli v prodloužení a místo 1:3 na zápasy jste srovnali na 2:2?
Nevím, jak ostatní kluci, ale já si hodně oddechl. (úsměv) Je velký rozdíl, jestli prohráváte 1:3, nebo hrajete 2:2. Zvlášť pak na neutrální půdě, kde nehraje roli domácí prostředí. Začínalo se tak od nuly. My máme hodně zkušené mužstvo, mnozí hráči hrají play-off už dlouho, v minulosti se v něm dostali daleko. Naše puzzle do sebe zapadají. Teď to jen dát dohromady a dotáhnout to do úspěšného konce.

Jak vám vyhovuje, že za soupeře máte zrovna Calgary?
To nikdo neřešil. V play-off je jedno, jakého soupeře dostanete. Akorát před posledním zápasem skupiny o umístění jsme věděli, že půjdeme buď na Calgary, nebo Vancouver, ale jinak jsme to nechávali být. Tady si už nevyberete, a jestli chcete Stanley Cup, musíte porazit každého. Všechny týmy jsou dobré, rozhodují maličkosti.

Ukázalo se být dobře, že jste byli ve skupině o umístění a měli jistotu postupu do 1. kola, nebo byste zpětně hráli radši předkolo a byli nastartovaní do ostrých zápasů?
Těžko říct. Zápasy předkol byly intenzivnější než ty naše, my neměli co ztratit. Na druhé straně jsme nehráli dobře, takže kdovíjak by to u nás v předkole vypadalo. Mohli jsme klidně hned vypadnout a jet domů. Možná by to pro nás bylo dobře, hrát předkolo, možná ale ne.

Radek FAKSAZdroj: Archiv Radka Faksy

Když se vrátíme k nedělnímu čtvrtému utkání série, to hattrickem i vítěznou brankou rozhodl Joe Pavelski. Co na jeho počin říkáte?
Jak jsem říkal, máme tady zkušené borce, kteří play-off už hráli, vyhráli i Stanley Cup, takže vědí, jak to chodí, jak se chovat v určitých situacích, a podrží tým. Joe je jeden z nich. Jednou byl ve finále, ví, jak na to jít a určitě je to jeden z klíčových hráčů pro nás.

Jsou on a Corey Perry těmi, kteří jsou právě nejplatnější v takových soubojích? Že v play-off ukazují vždy svou třídu?
Mají své roky, hrají to s klidem, vědí co a jak. Hlavně Corey byl velkým posílením. Za málo peněz jsme získali hodně muziky.

Vy zatím máte bilanci 0+1. Sice říkáte, že máte defenzivní úkoly, ale útočník by měl góly hlavně dávat, co myslíte?
Určitě s tím nejsem spokojený, jak říkáte, mám jen jednu nahrávku, a útočník by měl být určitě produktivnější. Na druhé straně v prvních zápasech jsme obecně moc branek nedávali, snad jednu na zápas, takže to nebylo jednoduché. Ale chci dávat góly a myslím, že moje chvíle určitě přijde. Nijak se tím nestresuju, pro mě je důležité, že se cítím i hraju dobře, mám hodně minut na ledě, mám důvěru trenéra a chodím na klíčové situace. Proto doufám, že má chvíle přijde. Holt v sezoně jsou období, kdy góly nepadají, ale pak se povedou tři zápasy po sobě. Hlavní je, ať se cítím dobře a mám sebevědomí. Zatím je to bez problémů.

NHL se restartovala po dlouhé pauze, navíc bez diváků. Jaké máte z restartu NHL pocity?
Hlavně jsem rád, že jsem se do toho dostal, protože mě to vždy trvá delší dobu. Měl jsem ale dobrou letní přípravu, přijel jsem tady dobře připravený, skoro měsíc jsme tady spolu trénovali, makali, takže to jde. Navíc NHL nám tady zařídila super podmínky, zápasy tu jsou… jak bych to řekl? Prostě jiné. Bez diváků tomu chybí atmosféra, ale vášeň a tempo na ledě nikoliv. Ty jsou pořád stejné.

Brankář Petr Mrázek se vyjádřil, že původně bez diváků nechtěl hrát, ale nyní mu to už nevadí. Jen si nastavil, že nehraje pro dvacet tisíc lidí na stadionu, ale pro dvacet milionů u televize. Co vy?
Jo, s tím souhlasím. Hodně lidí to sleduje u televize. Ve hře si člověk musí nastavit v hlavě, že je to play-off a jste tu proto, abyste získal Stanley Cup. Tohle je šance. Myslím, že všichni to mají nastavené tak, že si jdou za svým cílem. Ať už bez diváků, nebo s nimi. A já to mám taky tak. Chceme dojít co nejdál a vyhrát. Přes to vlak nejede. Každopádně atmosféra je jiná a tlak necítím takový, jako v minulých sezonách.

Asi vnímáte pozitivně, že vám odpadlo cestování, viďte?
Tak v play-off to zase nebylo tak hrozné, to mi zas tolik nevadilo. Tady mi to přijde trochu jako na mistrovství světa. Všechny týmy jsme na jednom hotelu, vídáme se, nosíme akreditace i další věci. Je to zvláštní.

Vídáte se v rámci hotelu běžně i s dalšími týmy?
My tu máme tři hotely, je to propojené, moc se ale nepotkáváme. Jednou jsme ale všichni Češi odsud z Edmontonu šli na společnou večeři. Pokecali jsme a bylo to super. Dokonce v neděli jsem tady potkal i českého rozhodčího, takže jsme si promluvili. Snažíme se trávit ten čas, jak to jde.

Jak to v bublině vy osobně zvládáte?
Jde to. Každý den máme trénink nebo zápas, případně další přípravu kolem toho. A když nehrajete, tak je člověk tak unavený, že si chce odpočinout, tudíž je na pokoji, případně jde na rehabilitaci. K tomu si já pustím seriál, film, nebo xbox. Když mám dlouhou chvíli, tak s kámošem on-line zahrajeme fifu, případně i NHL. Jinak si tady zajdeme na večeři, zahrajeme ping-ping, nebo koukneme na televizi. Dá se to vydržet, jen je to po dvou měsících trochu dokola.

Už to na vás doléhá?
Někdy jsou chvíle, kdy nad tím přemýšlíte, ale je to součást naší práce. Někdo to zvládá lépe, někdo hůře, ale musíme to vydržet a jít za svým cílem. Myslím ale, že teď už to jde, zvlášť když teď je už člověk v módu play-off. Už to utíká čím dál víc.

Můžete přiblížit, jak v bublině fungujete?
To se odvíjí hodně od toho, zda máme, nebo nemáme zápas. A když ano, tak v kolik. Těžko říct. Když ale máme trénink, tak po snídani máme každodenní testy, střídá se výtěr z nosu s výtěrem z krku. Pak následuje mítink na hotelu, asi půlhodiny od hotelu je hala, kde máme vždy asi tři hodiny na trénink. Pak jedete stejným stylem i zpět, bez možnosti si něco dělat po vlastní ose. Odpoledne se vyspíme, dáme oběd a už je večer. Pak záleží na čase zápasu.

Roušky nosíte?
Ty se musí nosit všude. Jediné, kdy nemusíme, tak v našem prostoru hotelu a během jídla. Třeba ve výtahu můžeme jet jen po třech, jinak pořád nosíme masky, vyplňujeme různé dotazníky a ukazujeme akreditace. Jsou tady přísná opatření, k tomu mi určitě chybí atmosféra klasického play-off, ta je vždy neskutečná, ale nějak vyloženě mi to nevadí. Prostě to beru tak, jak to je a všichni se s tím pereme. Snad z toho nakonec bude i nějaký úspěch.

U vás jistě hrálo roli, že nemáte smlouvu na novou sezonu, tudíž asi nelitujete, že jste nevyužil možnost nezapojit se do play-off a zůstat doma, že?
Určitě nelituju. Já myslím, že každý chce vyhrát Stanley Cup a dokud šance je, tak do toho každý půjde. Určitě bych nechtěl tým nechat na holičkách jen kvůli svému pohodlí. Navíc nemám smlouvu a tohle by nebyla dobrá známka, kdybych nejel.

Co jste osobně říkal na postoj Romana Poláka, který se rozhodl už nejet…
Roman je v úplně jiné situaci. On věděl, že tady už příští rok nebude, má rodinu, dvě děti, a s tím vědomím se rozhodl nepřijet. Já myslím, že to každý pochopil a rozuměl tomu. Já neuvažoval, že bych nejel. Romana ale já chápu, stejně jako trenéři i manažeři.

Ani zbytek týmu mu to nezazlíval?
To vůbec. Já k tomu neslyšel žádné špatné slovo a jak říkám, myslím, že to každý pochopil. Jedině, že si z něj někdo z kluků udělal srandu, ale nic vážného.

On sám se vyjádřil, že jste ho ještě nevyřadili ze skupiny na sociálních sítích. To nadále trvá?
Myslím, že tam poslední dobou nic nepsal. Každopádně kluci ho berou pořád jako součást týmu. Odehrál s námi celou sezonu a ta pořád ještě jede, takže podle toho to tak i vypadá. O jeho vyřazení ze skupiny se postarám já. (směje se)

Vaší ambicí je tedy vyhrát pohár, je to tak?
Určitě, ale nestavěl bych to tak, že když Stanley Cup nevyhrajeme, tak to bude neúspěšná sezona. Každý tým ho ale chce vyhrát a obětuje tomu ten čas. Je to motivace, přičemž někdo má šanci větší, někdo menší. Pokud jde o nás, tak já myslím, že ji máme větší, protože máme dobře poskládaný tým. Je v něm zkušenost, rychlost i mládí. Šanci máme, ale je tu ještě řada týmů, které jsou také hladové.