Další pokračování autorských večerů Básnické hlasy 2010 v opavském Café Evžen na Beethovenově ulici začalo vzpomínkou na muže, který zde před nedávnem sám četl ze svého díla. Zesnulý básník Jan Balabán ale pevně zůstal v srdcích svých kamarádů a kolegů a ti mu zde složili svůj hold.

Nejprve mu věnoval své verše Domů 2 Jakub Chrobák, po něm svoji vzpomínku přečetl David Bátor a báseň Za Janem Balabánem Robert Fajkus. Dva své e–maily vyměněné na konci roku 2008 s Janam Balabánem přečetl jako básně publiku Vít Slíva.

Vzpomínce na svého přítele pak věnoval i báseň Dítě bloudí Ostravou: „Tato báseň vznikla den po jeho smrti,“ svěřil se posluchačům autor. Když domluvil, v sále bylo naprosté ticho. Tak sugestivně a uctivě reagoval plný sál na osobní vyznání mužů na podiu.

Další část už ale patřila dvěma hlavním básnickým hlasům večera - Vítu Slívovi a Robertu Fajkusovi. Vít Slíva zarecitoval několik básní ze sbírek Bubnování na sudy a Na zdech stíny osik, které, jak předtím zdůraznil, souvisí s jeho dlouholetým přítelem Robertem Fajkusem:

„Spojuje nás spousta věcí a v popředí je postava básníka Vladimíra Holana,“ řekl mimo jiné Vít Slíva úvodem. A tak se logicky hned v první vydal do pražského bytu, kde Vladimír Holan žil a zemřel.

Druhý hlas, který v Evženu zazněl, patřil Robertu Fajkusovi. Ten se po své prvotině nazvané Sivý křik vydané před třinácti lety odmlčel, aby až letos své místo ve světě českých básnických ikon znovu přihlásil sbírkou Prašivina. V prvním svém čtení se Robert Fajkus vrátil k Sivému křiku. Ze sbírky přečetl báseň, kterou vzpomíná na svá vojenská léta v Oderských vrších.

Pak přešel k novince, kterou vydal v nakladatelství Veles a věnoval ji Petru Hrbáčovi a Věře Rosí. Jednotlivými básněmi pak publikum pozval na zajímavá místa našeho kraje, jakými jsou znovu Oderské vrchy a jejich Čertovy kazatelny, Hradec nad Moravicí, Opava, restaurace U Šimků u nádraží Ostrava-Svinov, ale také na místa vzdálenější, například do Brna nebo Svatého Hostýna.

Z veršů bylo všem jasné, že ke každému z míst se váže autorova osobní vzpomínka, zážitek nebo setkání s jinou, pro Fajkuse významnou, osobností. Malou procházku sbírkou pak autor zakončil básní Prašivina, která dala celému souboru název.

Po bouřlivém potlesku, který si od plného sálu oba autoři vychutnali, pozvali pořadatelé milovníky poezie na víkendový happening na Vikštějně a na křest sbírky Adresy Jakuba Chrobáka, který se uskuteční společně s křestem literární revue Protimluv opět v Café Evžen.