Láska jako téma

Rok 2010 se pro festival Bezručova Opava ponese v duchu citu z nejhlubších. Láska – nekonečný příběh. Jak totiž cituje na stránkách festivalu jeho hlavní dramaturg Petr Rotrekl „Má tolik tváří láska, že vlastně není nic než karneval…“.

Po třiapadesáté, kdy je tato událost součástí opavského života, se mohou lidé těšit na pořady zkoumající fenomén lásky z všemožných úhlů prostřednictvím interpretací ze světa divadla, hudby, literatury, výtvarného umění i filmu.

Na své si přijdou jak tradicionalisté, tak i lidé očekávající nekonvenční zážitky. Festival meze neklade.

Vernisáž výstavy Kataríny Vavrové

Už dnes 1. září, v 17 hodin zahájí téměř měsíční festival zvuk symbolických fanfár. Stejný den i hodinu započne v Galerii Obecního domu vernisáž, po letech se na místo činu navrátivší slovenské umělkyně, Kataríny Vavrové. První dáma slovenské grafiky vystaví své jemné a poetické grafiky, kombinované techniky na papíře a certifikované tisky (více informací pod článkem).

Překážky nejsou překážkou

Organizátoři neměli letos jednoduchou úlohu. Situaci jim ztížil fakt, že jak budova Slezského divadla, tak Domu umění jsou v rekonstrukci a tudíž nepoužitelné. Pořadatelé se s tím museli smířit. I přes tato omezení na festivalu představí své pohledy na lásku například řada různorodých výtvarníků, např. další slovenský grafik Igor Piačka.

Pozadu nezůstanou ani umělci místní. Vystavovat budou Zdeňka Pavlíčková, Rostislav Herrman, či Skupina X. Mezi vrcholné okamžiky pak dozajista bude patřit vernisáž Michala Cihláře a Veroniky Richterové.

Divadlo bez divadla

Jak už bylo řečeno, Slezské divadlo je v rekonstrukci, a proto se divadelníci na festivalu rozhodli pro improvizaci. Zdá se, že se jim to zdařilo. Již 7. září zazáří na Dolním náměstí strhující česko-francouzský spolek Décalages – divadlo v pohybu. Loutkové divadlo zase přivítá ve svých prostorách věhlasný pražský spolek Kašpar.

Dětskou mysl pak osvěží kupříkladu Divadlo Líšeň či Naivní divadlo Liberec. Bez povšimnutí zcela jistě neprojde ani návrat do Opavy originálního pohybového divadla Veselé skoky. Sál minoritského kláštera navíc bude svědkem unikátního mezinárodního projektu Casablanca Therapy.

Mistr k mistrům sedá

Organizačním schopnostem pořadatelů neunikl ani známý a uznávaný improvizátor a herec Jaroslav Dušek. Ten se bude na opavské scéně prezentovat dokonce dvakrát. Poprvé jako součást představení Výčep, ve kterém pro zajímavost účinkují neslyšící herci a bude tlumočeno do znakové řeči, a podruhé v představení Čtyři dohody.

Jiným mistrem svého oboru, jenž zde zavítá je pantomimista Miro Kasprzyk z Liptovského Mikuláše. Po delší době si koneckonců tuto příležitost nenechal ujít ani Gerontologický příležitostný divadelní soubor pod vedením Jiřího Siostrzonka a Aleše Koudely.

Filmy a tajemství

Záhadou se pak jeví projekt Minuta skutečného objetí na Ptačí hoře. Jediné, co organizátoři vypustili do světa je, že se má jednat o jedinečnou událost, která se nás pokusí vytrhnout z virtuální reality, do níž nás uvrhly počítače a televize.

„Přijďte se i vy obejmout na Ptačí vrch v pátek 10. září v devět hodin večer!“, zní jejich výzva. Jedinou jasnou věcí je, že poté má následovat na místě promítání legendární polské komedie Sexmise. Těšit se ale v průběhu Bezručovy Opavy lze i na další filmové lahůdky. Ať už v rámci filmového klubu, či v prostředí kinokavárny Klubu Art.

Láska je hudbou, hudba je láskou

Jedna z věcí, jež nás odlišuje od jiných živých tvorů, je smysl a cit pro vnímání hudby. Tradiční, ale i přesto neopakovatelný, tematický pořad si připravila Janáčkova filharmonie. Navíc jej představí v pohádkovém prostředí zámku Hradce nad Moravicí.

Milostné árie věhlasných skladatelů také dají poznat svou moc nad srdci zamilovaných v minoritském klášteře. Pro příznivce lidové hudební tvorby zahraje mezi jinými i všem dobře známý soubor Hradišťan a hiphopové fanoušky roztančí zase nejčerstvější projekt Jamese Cola s názvem Kapitán láska.

Ale kde je nějaký rock, tážete se? Ten se projeví například dvojkoncertem kapel Ladě a Lognital.

Pocta velikánovi

Festival nese jméno jednoho z největších slezských, ale i českých básníků. Vedle tradičních pořadů spojených s literární soutěží Hlavnice A. C. Nora 2010, a soutěže samotné, představí v průběhu Bezručovy Opavy svou novou sbírku Jsem vlastně modrý její autor Jiří Bosák. K vidění a slyšení bude v neposlední řadě i literární kabaret Jaroslava Rudiše a Igora Malijevského s titulem EKG: O lásce a intelektuálkách.

Láska?

Vedle již zmiňovaných druhů kulturních akcí se opavský festival vyznačuje i pořádáním různorodých přednášek a seminářů na dané téma. Známý historik Vlastimil Vondruška nám poví, jak to bylo s láskou ve středověku.

Rozmanitost aktérů lze vypozorovat i na výběru v osobě předního českého italisty Jiřího Špičky, který se pokusí přiblížit osobnost Francesca Petrarky, vrcholného šermíře na kolbišti milostného slova.

Se svou trochou do mlýna přijde i hlavní dramaturg Petr Rotrekl. Ten má v úmyslu netradiční formou kinolektorátu odhalit masku a nastínit povahu nejproslulejšího svůdce žen Casanovy.

Na závěr několik údajů

Co čeká návštěvníky Bezručovy Opavy? Více než šedesát akcí. Třináct divadelních představení. Devět filmových projekcí. Sedm koncertů. Čtyři literární pořady. Šest besed a přednášek. Devět výstav výtvarného umění. Dva happeningy a třináct doprovodných akcí.

Ale hlavně sedmadvacet dnů nabitých energií, již umí vyprodukovat jen skutečně emocionálně hluboké zážitky.

Tomáš Pustka

Katarína Vavrová odemyká brány Bezručovy Opavy

První dáma slovenské Grafiky, Katarína Vavrová opět vystaví své věci v Opavě. Dokonce jí tentokrát připadala role umělce, který svým dílem zahájí celý festival Bezručova Opava. Vernisáž se započne již dnes o sedmnácté hodině a výstava potrvá až do 3. října tohoto roku.

Rodačka z Bratislavy čerpala v raném mládí nejvíce inspirace od svého otce, výtvarníka a karikaturisty Milana Vavra. Absolvovala Knižní ilustrace na Vysoké škole Výtvarných umění v Bratislavě. V revolučním roce 1989 si vyzkoušela také studijní pobyt v italské Perugii na prestižní Academii delle Belle Arti. Individuálně vystavuje od roku 1993.

Autorčina díla už mohli zhlédnout nadšenci v naší republice a na Slovensku, ale rovněž například v Belgii, Holandsku, Turecku, Dánsku, Rakousku, Spojených státech amerických či exotickém Japonsku. Mezi desítkami – je jich kolem čtyřiceti – cen národních i mezinárodních, jež získala za své dílo po celém světě, lze považovat za jednu z nejzajímavějších cenu Grand Prix v Thajsku. Přebírala ji v té době totiž přímo z rukou thajské princezny.

Alfou a omegou jejího díla se stala grafická tvorba a kresbo-malba na japonských ručních papírech. Svou nadcházející výstavou, pod názvem Když láska nejsou jenom slova, jako by až osudově přesně tematicky splynula s letošním posláním a námětem Bezručovy Opavy Láska – nekonečný příběh.

Hlavní postavou je v jejím díle žena a prolíná se jím dějová osnova nevyslovené lásky, skryté za zobrazené tajemno. Ženy zde hrají vůbec dominantní úlohu. Tedy alespoň co se samotného zobrazování týče. Vypráví jejich příběhy formou nepřímo vyslovenou. To ovšem neznamená, že je zde postava muže bezvýznamná a pominutá. Je jen většinou ukryta prvotnímu pohledu diváků.

Při pozorném vnímání a průniku pod povrch onoho zobrazeného příběhu se ale ukáže, že muž tu hraje roli značně významnou. V mnoha případech je to způsobeno tím, že právě on je tím, kdo je strůjcem ženina vyjádřeného pocitu. I v tom spočívá mistrovství Kataríny Vavrové. Tento rok spolupracuje výtvarnice s panem Racinem, jenž je osobním tiskařem světově proslulého karikaturisty Mordilla.

Ten na speciálním skeneru naskenuje jednotlivé autorčiny kombinované techniky. V Monaku je poté vytiskne na zvláštní kvalitní papír. Výsledkem může být pouze předem stanovený a omezený počet výtisků, jejichž forma je výjimečná. Tyto prodejné digitální tisky jinak neprodejných maleb představí Katarína Vavrová obecenstvu poprvé právě v Opavě.

Výstavu mohou zájemci navštívit již dnes v sedmnáct hodin, kdy proběhne vernisáž v galerii Obecního domu. Přístupná bude potom až do 3. října, a to každý den od desíti do osmnácti hodin.

Tomáš Pustka