Expozice byla uspořádána k výročí sto čtyřiceti let od jeho narození. Vernisáž začne v sedmnáct hodin. Adolf Zdrazila se narodil v Porubě 8. prosince 1868 v rodině krejčího Jana Zdrazily.

V letech 1893 - 1898 studoval na vídeňské akademii výtvarných umění, kde získal Fügerovu cenu a Grundelovu medaili. Již v době svých studií zajížděl do Alp a maloval krajinné scenérie. V roce 1895 se oženil s Rozalii Tatzelovou z Opavy, což mělo rozhodující vliv na jeho pozdější rozhodnutí usadit se v tomto městě.

V roce 1898 odešel studovat do Mnichova a pak do Karlsruhe, podnikal cesty do Paříže, Bruselu, Holandska a usadil se v umělecké kolonii ve Worpswede u Hannoveru. V roce 1899 po krátkém pobytu v Opavě odešel do Sv. Hypolita, kde založil se čtyřmi kolegy uměleckou kolonii a pobyl zde čtyři roky. V roce 1904 se trvale usadil v Opavě, kde žil až do své smrti v roce 1942.

„Rozsah díla i různorodost námětu a technik Zdrazily si zaslouží obdiv. Zabýval se malbou portrétů, krajin, vedut, zátiší, žánrů, náboženských motivů, navrhoval nábytek, vitráže a zabýval se také restaurováním,“ uvedla kurátorka výstavy Marie Schenková a doplnila, že vedle olejomalby často užíval techniku akvarelu a kvaše, používal všechny grafické techniky a zvládl také technologii fresky.

„Spolupracoval s řadou časopisů, ilustroval knihy, zabýval se užitou grafikou, spolupracoval s významnými architekty, především s Leopoldem Bauerem a byl přítelem ředitele opavského uměleckoprůmyslového muzea E. W. Brauna, pro něhož rovněž pracoval,“ poznamenala.

V roce 1919 založil v Opavě volné sdružení německých umělců, které se stalo v roce 1926 registrovaným spolkem Vereinigung bildender Künstler Slesiens. Krajina a architektura hrála v díle Adolfa Zdrazily významnou roli. Zachytil ve svém díle svérázný charakter slezské krajiny, pořídil bezpočet celkových pohledů na slezská města, zejména na Opavu, i na jednotlivé budovy a jejich interiéry, zemědělské usedlosti, zámky, hradní zříceniny, tvrze, větrné mlýny i kostely. Stejné motivy zachycoval v jejich proměnách v různých ročních obdobích.

„Zdrazilovo dílo má vedle výrazné umělecké hodnoty také hodnotu dokumentární. Zaznamenává původní vzhled slezské krajiny, dokumentuje řadu památek, které byly pozměněny nebo již neexistují, a má tak význam pro řadu oborů, a to jak pro muzejníky, památkáře, etnografy, architekty, tak i přírodovědce,“ připomněla Marie Schenková. Výstava nese název Slezsko v díle Adolfa Zdrazily.

„Výstava, kterou Slezské zemské muzeum připravilo k umělcovu životnímu jubileu v Památníku Petra Bezruče, si klade za cíl alespoň v redukované podobě seznámit veřejnost s tou částí Zdrazilovy tvorby, která zachycuje právě slezskou krajinu a architekturu,“ dodala na závěr kurátorka. Zhlédnout výstavu v Památníku Petra Bezruče můžete do 31. ledna 2009.

(ans)