Básnicky stylizovaný cyklus Staré pověsti české (1894) vznikl po vědecké kritice, která se pustila do Rukopisů královédvorského a zelenohorského a tím oslabila mýtus o bájných Čechách. Svou vypravěčskou poutavostí se stal nejoblíbenějším souborem národních předdějinných pověstí.

Autorovi rozhodně nešlo o detailní historickou přesnost, protože pole pověstí a bájí je hodně ošidné. Sotva se však najde někdo, kdo nikdy neslyšel o praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách, Přemyslovi a Libušině dávném proroctví nebo legendu o kutnohorských havířích.

Staré pověsti české patří do zlatého fondu naší národní literatury a jsou zdrojem mnoha inspirací a dalších zpracování. Dramatik se v nich zaměřil též na sledování nejrůznějších nešvarů české povahy, jejichž prameny můžeme najít již ve starověku.

Režisérem, adaptátorem i autorem hudby je Vlastimil Peška, jehož nápaditou režijní práci Opavané poznali už při sledování Shakespearovy komedie Veselé paničky windsorské. Jeho originální dramatizace, která už slavila úspěchy na řadě divadelních festivalů, je psána s nadhledem, odlehčenou dramatickou formou s hudbou a zpěvy.

Kostýmy navrhla Alice Lašková a scénu Tomáš Volkmer. Praotcem Čechem, ale i otcem Krokem, Vlastislavem a Přemyslem bude Martin Valouch. „Povedu svůj lid z jihu až na horu Říp, ale kdybych byl skutečně praotcem Čechem, rozhodně bych zůstal sedět v teple u moře,“ konstatuje představitel našeho „otce zakladatele“.

Libuši ztvární Hana Briešťanská, Tetou i Mladou se stane Hana Vaňková a Kazi i Častavu představí Kamila Srubková. Bivoje a Ctirada předvede Michal Stalmach a knížete Mnatu i Šťáhlava Daniel Volný. Další postavy ztvární Jakub Stránský, Martin Táborský, Sabina Muchová, Kostas Zerdaloglu a Ivana Lebedová.

Živou hudbu vytvoří Ivo Samiec (bicí) a Jarmila Táborská (klávesy).

Šestapadesátiletý Peška vystudoval brněnskou konzervatoř a JAMU, vystoupil ve filmu Opera ve vinici a v Ořechovském divadle ve hře Paroháči aneb Červené kalhoty. Na kontě má přes pětadvacet režií, scénáře, hudbu, choreografie a návrhy scény i kostýmů, působil v Ypsilonce a v divadlech v Šumperku, v Uherském Hradišti, v Hradci Králové, v Karlových Varech, v Opavě i u ostravských „Bezručů“.

V současné době je ředitelem brněnského loutkového divadla Radost. V šumperském divadle poznal svou manželku amá s ní tři dcery.