Osmašedesátiletý autor brněnského nakladatelství Petrov, který bude během premiéry v hledišti přítomen, psal první povídky od roku 1964 pro Plamen a Host do domu. Kádrové problémy s otcem emigrantem a strýcem, redaktorem Svobodné Evropy způsobily, že jeho knížka povídek vyšla v rozšířené podobě až v roce 1978 v edici Petlice Ludvíka Vaculíka. V osmdesátých letech byl Kratochvíl členem literárního disentu kolem pražského samizdatového časopisu Obsah, a tedy ve společenství Ludvíka Vaculíka a Václava Havla, publikoval v samizdatových a exilových časopisech.

Po roce 1989 se necelých pět roků stal redaktorem brněnského studia Českého rozhlasu a pak byl spisovatelem na volné noze. Po roce 1989 vydal deset románů, tři povídkové knihy, jednu fejetonistickou, jednu esejistickou a také knížku rozhlasových her. Je držitelem několik literárních cen, např. Ceny Toma Stopparda, Ceny K.Čapka, Ceny J. Seiferta a je členem Obce spisovatelů i PEN klubu. Některé jeho romány jsou přeloženy do jedenácti jazyků a vydávány například pařížským nakladatelstvím Gallimard. V roce 1999 byla v Městském divadle v Brně uvedena premiéra Kratochvílovy hry A babička slaví 99. narozeniny.

Nejnovější knihou, vydanou nakladatelstvím Petrov v loňském roce, jsou Brněnské povídky. Komedie Černá skřínka je vzdálenou variaci Camusova Nedorozumění, kterou Kratochvíl umístil do současnosti, ve které je emigrant cizincem ve vlastní zemi. Vypráví příběh syna, který se nyní jako posrpnový emigrant tajně vrací do vlasti. Nepoznaný se ubytuje v hotýlku, který restituovala jeho matka a má obavy z přijetí svými nejbližšími. Autor se nesnaží o antickou tragédii, nýbrž o krutou absurdní komedii nebo o černou grotesku s prvky psychodramatu. Všechno v ní probíhá a dopadne jinak než u Cause, u kterého rodina představuje jakýsi ukázkový vesmír s přísným hierarchickým řádem, jehož osudové porušení má tragické následky.

„Muka, která autor prožívá před premiérou své divadelní hry, jsou srovnatelná jen s naprosto nejistým občanským očekáváním těsně před pádem starého režimu. Do poslední chvíle nevíte, co bude – uskutečněný sen nebo útěk nouzovým východem. Dílo není o osudu, který si z vůle bohů zahrává s námi, ale o tom, že není radno zahrávat si s osudem. A autorovi nezbývá než zvědavě čekat, jak tuto jeho interpretaci přijme dramaturgyně, režisér a hlavně diváci,“ říká Jiří Kratochvíl, který bude české premiéře v Opavě přítomen. Režie byla svěřena Zdeňku Kaločovi, který ji na scéně a v kostýmech Marty Rozkopfové uvede do života s pomocí Michala Stalmacha (Petr), Jakuba Stránského (Nikolaj), Hany Vaňkové (Matka), Sabiny Muchové (Pavla) a Kostase Zerdaloglu (Mrchožrout).