Bylo to 10. července 1911. Přesně v ten den podepsal císař Vilhelm II. dekret, který sloučil tehdejší obec Dlouhá Ves s městem Hlučínem. Společně pak byly k Hlučínu připojeny Jasénky, Velký mlýn a několik dalších ulic. O měsíc později se pak uskutečnil slavnostní akt, kdy z Dlouhé Vsi vyšel průvod a došel před hlučínskou radnici na náměstí.

Tak došlo i k faktickému sloučení do té doby dvou nezávislých obcí, které ale Dlouhoveské stálo 6500 marek. Dlouhá Ves je ale pravděpodobně starší než město Hlučín. „První písemná zmínka je už z roku 1350, kdy je obec v latinsky psaném spise jmenována jako Lango Pago. Existuje ale také listina z roku 1265, kde se píše, že v těsné blízkosti vesnice se staví nové město,“ říká k historii Dlouhé Vsi Bernard Ostárek.

Historici ale předpokládají, že se jedná právě o Dlouhou Ves a Hlučín. Ví se totiž, že král Přemysl Otakar II. odňal pozemky této vsi a daroval je na stavbu nového města, což potvrzuje v roce 1303 Sigfrid de Barut na hradě Landeku. Zajímavé jsou pak údaje z kroniky. Například v roce 1720 měla prý Dlouhá Ves jednu hospodu, 15 sedláků, tři mlynáře, 18 zahradníků a 23 chalupníků, kteří chovali 83 krav, 18 prasat a 25 ovcí.

Dlouhá Ves tak stála na jižní straně Hlučína, hranice se dá vymezit dnešním kostelem sv. Markéty a přilehlým hřbitovem, na severní části dnešní poštou a západě poplužním dvorem. „Podle záznamu z roku 1905 měla Dlouhá Ves 1539 stálých obyvatel a posledním fojtem zde byl sedlák Alois Hlubek, děda našeho současníka Josefa Hlubka,“ doplnil další zajímavost Bernard Ostárek.

Dnes je v Hlučíně připomínkou samostatné Dlouhé Vsi ulice Dlouhoveská.