„Pro nás křesťany je to nejdůležitější týden v celém roce,“ vysvětloval brzy třiačtyřicetiletý farář, který patnáctým rokem působí ve Velkých Heralticích, Jakartovicích a také Bohdanovicích.

Farář Petr Knapek v kostel ve Velkých Heralticích.Jsou pro vás Velikonoce po pracovní stránce velmi náročné? Předpokládám, že v tomto čase mimo jiné musíte absolvovat třeba podstatně více zpovědí…

Není to tak, že by se stály dlouhé řady. Přece jenom působím v pohraničních farnostech, kde počet věřících není tak vysoký. Jeden den v jedné farnosti zpovědi trvají například dvě hodiny. Dá se to zvládat.

Co všechno obnášejí přípravy?

Vzhledem k tomu, že jsou to nejdůležitější křesťanské svátky roku, dáváme si záležet. Důkladně si chystám liturgii na obřady. Zelený čtvrtek, Velký pátek a hlavně neděle, která souvisí s zmrtvýchvstáním Ježíše Krista.

Na to všechno musím být pečlivě připraven. Samozřejmě probíhá také dekorační příprava kostela na Velikonoce. 

Je během Velikonoc i větší účast věřících v kostelích?

Tak jako v průběhu vánočních svátků to není. Vánoce jsou u nás vnímány jako velká tradice a účast je při nich až trojnásobně vyšší. O Velikonocích to tolik početné nebývá.

Má na to vliv i doba?

Vzhledem k tomu, že patřím k takzvaným Husákovým dětem, můžu srovnávat. V osmdesátých letech se o Velikonocích nemluvilo jako o křesťanském svátku. Byla to oslava jara.

Málokdo to měl spojeno se smrtí Ježíše Krista. Do všeobecného povědomí se to začalo dostávat až později. Spousta lidí hlavně z řad nevěřících nebo nepraktikujících křesťanů má Velikonoce spojeny i dnes především s velikonočním pondělím.

Z křesťanského hlediska je ovšem nejdůležitější právě neděle.

Farář Petr Knapek v kostel ve Velkých Heralticích.

V jedné ze svých předchozích odpovědí jste trochu naťukl fakt, že vaše farnosti se nacházejí v pohraniční oblasti. Proč zde počet věřících není takový, jako třeba v jiných oblastech Opavska?

Na Opavsku jsou obrovské skoky, ale liší se to farnost od farnosti.

Když vezmu například Stěbořice, kam to máme prakticky přes kopec, je rozdíl obrovský. Do kostela tam chodí spousta lidí. Stěbořice jsou ovšem českou obcí, která nebyla poznamenána odsunem.

Mé obce naopak byly německé a po druhé světové válce přišel odsun. Později se sem přistěhovali jiní lidé. Tohle se na počtech věřících podepsalo. V současnosti jsou nejen na Opavsku velké rozdíly.

Například když srovnáte naši oblast s Prajzskou, kde jsou kostely věřícími hojně navštěvovány.